Přestože u kritiků vzbudila rozporuplné ohlasy, česká filmová poema nazvaná Křižáček byla v sobotu večer ve Velkém sále hotelu Thermal vyhlášena nejlepším snímkem hlavní soutěže karlovarského festivalu. Získala cenu zvanou Křišťálový glóbus.

Režisér Václav Kadrnka natočil středověký příběh o rytíři, jenž se vypravuje hledat zmizelého syna. „Bez těchto minimalistických děl by kinematografie nikdy neexistovala v takové podobě, jak je známá. Jako médium, které umí vše podstatné vtělit do pohybů kamery, práce se světlem, hudbou, střihem,“ napsaly o filmu Hospodářské noviny.

Režisér Kadrnka na festivalu vysvětlil, že se nechal volně inspirovat legendami o takzvaných dětských křížových výpravách a romantickou baladou Jaroslava Vrchlického zvanou Svojanovský křižáček z roku 1906. „Napsal ji na sklonku života během rodinné krize a tato emoce se do básně promítla,“ upozornil Kadrnka.

Představitel hlavní role Karel Roden zase na festivalu hovořil o tom, že v životě jsou situace, kdy člověk cosi prožívá uvnitř, avšak v obličeji to nedává najevo – už proto, že je sám. Právě proto se prý Roden snažil v Křižáčkovi hrát co nejúsporněji, nepřidával si ani pohyby, ani dialogy.

Film Křižáček se v českých kinech objeví od 2. srpna, slovenská kina jej začnou promítat v září. Jedinou příležitost vidět Křižáčka už nyní budou mít v pondělí návštěvníci pražského kina Světozor, které jej uvede od 20.30 hodin.

Český film v hlavní soutěži karlovarského festivalu uspěl po patnácti letech, naposledy se to roku 2002 podařilo Petru Zelenkovi s filmem Rok ďábla.

Nejlepším hercem letošního ročníku byl v sobotu vyhlášen Alexandr Jacenko za výkon ve snímku Arytmie. Ztělesnil zde Olega, jemuž táhne na třicet, pracuje jako lékař u záchranky, po náročné službě si rád přihne – a aktuálně se musí vypořádat s žádostí o rozvod.

Nešlo o jedinou cenu pro Arytmii – film ruského režiséra Borise Chlebnikova ve festivalovém hlasování vyzdvihli také kritici z Francie, Egypta, Polska, Německa, Srbska, Ruska a Česka.

O ženskou hereckou cenu se dělí Jowita Budniková a Eliane Umuhire. Obě účinkují v polském dramatu z období genocidy ve Rwandě 90. let minulého století nazvaném Ptáci zpívají v Kigali. Film vypráví o polské ornitoložce, která zachrání dceru svého vědeckého kolegy před běsněním členů kmene Hutu.

Polská režisérka Joanna Kos-Krauzeová na festivalu řekla, že o genocidě ve Rwandě se rozhodla natočit coby příslušnice národa, který během druhé světové války zažil holokaust. „Genocidy se v historii neustále dějí a je naší povinností se o ně zajímat,“ řekla.

Zvláštní uznání za nejlepší začínající herečku porota udělila rumunské rodačce Voice Olteanové za výkon ve snímku Breaking News.

Cenu za režii obdržel rodák z někdejšího Československa Peter Bebjak za film Čára, jenž se zaměřuje na kriminálníky pašující cigarety přes slovensko-ukrajinskou hranici.

„Pašovali se migranti, drogy i cigarety a situace by se s trochou nadsázky dala srovnat s mafiánskou Sicílií. Čára, čtvrtý celovečerní snímek talentovaného režiséra Bebjaka, je nejen napínavou historkou, ale v druhém plánu také sociologickou sondou do východňárského zapadákova,“ napsal o filmu kritik Jan Gregor.

Zvláštní cena poroty připadla bosenskému dramatu o traumatech z jugoslávské války nazvaném Chlapi nepláčou. V něm se v horách sejde skupina válečných veteránů z opačných táborů, aby podstoupili svéráznou terapii a překlenuli propasti, jež po konfliktu zůstaly.

Režisér filmu Alen Drjević sám zažil válku coby voják, pod záštitou mírové organizace se roku 2010 zúčastnil podobného terapeutického programu, jaký vyobrazil ve svém filmu.

„Sestava nejen válečných, ale také hereckých veteránů přinese intenzivní, přitom však přesně dávkovanou a mnohdy jízlivě ironickou sondu do duší mužů, kterým už z těl doktoři dávno vytáhli úlomky granátů. Ale zůstaly jiné jizvy, jež se ani po takřka dvou dekádách nezhojily,“ napsaly o filmu Hospodářské noviny.

Snímek Chlapi nepláčou již v sobotu odpoledne vyzdvihli porotci Ceny Europa Cinemas Label coby nejlepší evropský film.

Cenu prezidenta festivalu během sobotního závěrečného ceremoniálu převzali režisér Václav Vorlíček a hollywoodský herec Jeremy Renner.

Ten měl také důvod k radosti – film The Wind River z prostředí indiánské rezervace, jejž na festivalu uvedl, získal Diváckou cenu deníku Právo.

Zvláštní uznání za nejlepší debut připadlo americké romantické komedii Drobné si nechte. Vypráví o seznámení netečného šviháka a nadšené dívky na sezení terapeutické skupiny. Tentýž snímek již odpoledne obdržel ocenění mezinárodní filmové kritiky Fipresci.

Vítězem soutěžní sekce Na východ od Západu je titul ruského režiséra Alexandra Chanta nazvaný Jak Víťa Česnek vezl Ljochu Vrtáka do důchoďáku. Netradiční road movie se stylovým soundtrackem se odehrává v hluboce realistickém a zároveň satiricky zobrazeném současném Rusku.

Zvláštní cenu poroty sekce Na východ od Západu obdržel snímek Dede od debutující gruzínské rodačky Mariam Khatchvaniové. Odehrává se začátkem 90. let v odlehlé horské vesnici a na půdorysu slíbeného sňatku se ptá, zda se lze vzepřít zakořeněným tradicím. „Podmanivá krása majestátně nepoddajné přírody podtrhuje boj, který hrdinka svádí s tradicemi, ve snaze získat svobodu a právo rozhodovat o svém životě,“ stojí ve festivalovém katalogu.

Cenu za nejlepší celovečerní dokument obdržela filmová alegorie současné situace ve Španělsku nazvaná Spousta dětí, opice a zámek.

Zvláštní cenou porota dokumentární sekce ocenila snímek Lekce francouzské konverzace od rakouského filmaře a střihače Bernharda Braunsteina. Film hovoří o nástrahách multikulturního soužití a zaměřuje se na návštěvníky bezplatných lekcí francouzštiny v pařížském Centre Pompidou.

Už odpoledne festival rozdal takzvané nestatutární ceny. Ocenění Ekumenické poroty obdržel Cukrář, izraelsko-německý snímek režiséra Ofira Raula Graizera.

Cenu Fedeora Federace filmových kritiků z Evropy a Středomoří za nejlepší film v soutěži Na východ od Západu získal rumunský titul Mariţa od režiséra Cristiho Iftimeho.

Zvláštní uznání poroty Fedeora pak obdržel turecko-belgický film Modré ticho od režiséra Bülenta Öztürka.

Související