Coby běloška ze severní Kalifornie oscarová režisérka Kathryn Bigelowová nebyla „ideálním adeptem“ na to, aby zfilmovala rasově motivovaný příběh o nepokojích z amerického města Detroit roku 1967.

Stejnojmenný film nakonec vytvořila proto, že jeho látka silně koresponduje se současným úsilím hnutí Black Lives Matter a s kauzami z posledních tří let, kdy bílí američtí policisté několikrát zavraždili neozbrojené černošky a černochy.

„Jsem tím, kdo má tento příběh odvyprávět? Rozhodně ne. Jsem tím nejlepším, kdo by ho mohl vyprávět? Také ne. Ale ten příběh zaznít musel, a to mě přesvědčilo,“ popsala tento týden Bigelowová.

Film Detroit, jejž kina ve velkých amerických městech začala promítat v pátek a další se přidají následující týden, se odehrává během léta 1967. Tehdy v Detroitu napětí mezi černošským obyvatelstvem a převážně bílými policisty vyústilo v pouliční demonstrace.

Snímek se zaměřuje na málo známou kauzu, k níž došlo jedné noci v místním motelu Algiers.

Bílí policisté nejprve dlouho vyvíjeli psychický i fyzický nátlak na černochy a dvě černošky, až nakonec tři mladé muže černé pleti zastřelili.

Režisérka Bigelowová prý chce, aby film na publikum zapůsobil „po lidské stránce“. V divákovi se snaží vzbudit pocity hmatatelného napětí a strachu, který se v hotelu rozhostil.

Pětašedesátiletá Američanka se stala první ženou, jež získala sošku Oscar – v roce 2008 ji obdržela za svůj film Smrt čeká všude o válce v Iráku.

Její novinku Detroit zatím recenzenti chválí. Podle mnohých je dokonce bolestivé snímek sledovat.

Oficiální podrobnosti o tom, co se oné noci odehrálo v motelu Algiers, neexistují. Bigelowová tak vycházela především z očitých svědectví, zejména od jisté Julie Delaneyové. Ta štáb při natáčení navštěvovala každodenně.

„Díky tomu jsem si byla poměrně jistá, že udržujeme vysokou míru autenticity. Vše silně odpovídalo jejím vzpomínkám. Bylo to pro ní velmi emocionální,“ poznamenala režisérka.

Ta se o incidentu v motelu Algiers poprvé dozvěděla roku 2014 během protestů ve městě Ferguson ve státu Missouri, kde bílý policista zastřelil neozbrojeného mladého černocha Michaela Browna.

Brownova smrt po celých USA vyvolala protestní pochody a dala vzniknout hnutí Black Lives Matter, jež reaguje na to, jak se policisté chovají k příslušníkům etnických menšin.

Přestože od událostí v Detroitu roku 1967 uběhlo půlstoletí, podle režisérky Bigelowové je problém stále aktuální.

„Pořád jsme daleko od toho, abychom smysluplně hovořili o rasových problémech v naší zemi,“ tvrdí filmařka.

Pozitivní reakce na své dílo vítá, stejně jako fakt, že teď už prý činy z motelu Algiers nikdo nezapomene.

„Tento příběh, tato tragédie, toto zvěrstvo, tato poprava tří mladých mužů už není tajemstvím,“ zdůrazňuje Bigelowová.

Herec Will Poulter ve filmu Detroit ztvárnil bílého rasistického policistu, který byl ze smrti tří černochů ve skutečnosti obžalován, soud jej však zprostil viny.

„Pro spoustu bělochů jsou hovory o rasismu nepříjemné či těžké. Doufám, že tento film je povzbudí k tomu, aby se nebáli na téma zavést řeč,“ řekl Poulter na světové premiéře snímku přímo ve městě Detroitu.

Adam Graham, filmový kritik místního deníku Detroit News, snímek označil za intenzivní, drsnou a výbušnou rekonstrukci smutného okamžiku „jedné z nejsmutnějších kapitol našeho města“, jak napsal ve své recenzi.

„Sledovat ho bolí, a tak je to správně. Toto není film o občanské hrdosti nebo o comebacku našeho města. Musíme se k němu hlásit a režisérka Bigelowová připomíná 50. výročí tohoto ošklivého okamžiku. Město se sice od té doby posunulo, ale tento incident stále bolí. Film Detroit znovu otevírá nezacelené rány,“ dodal Graham.

Související