Ve věku 77 let zemřel v pondělí v Římě po dlouhé nemoci italský režisér a scenárista Bernardo Bertolucci. Informovala o tom italská média. Režisér filmů Poslední tango v Paříži, Konformista, Poslední císař, Svůdná krása, Dvacáté století, Malý Buddha či Snílci podle italských médií zemřel na rakovinu. Posledních více než deset let strávil na kolečkovém křesle.

"Byl posledním císařem italského filmu, pánem všech fresek a frašek. Slavnost skončila: na tango musí být dva," komentoval režisérovo úmrtí s odkazem na jeho filmy bývalý ředitel mezinárodního filmového festivalu v Cannes Gilles Jacob, který Bertoluccimu v roce 2011 předával čestnou Zlatou palmu. Kromě ní dostal rodák ze severoitalské Parmy Bertolucci například i Zlatého lva festivalu v Benátkách za celoživotní tvorbu (2007) a několik amerických Oscarů za velkofilm Poslední císař (1987).

Bertolucci ale způsobil i jeden z největších skandálů v dějinách kinematografie, a to v roce 1972 svým erotickým filmem Poslední tango v Paříži, za nějž byl v Itálii odsouzen k podmíněnému trestu vězení a ztrátě občanských práv na pět let. Příběh staršího Američana, který hledá útěchu v anonymním sexu s mladou Francouzkou, byl některými označen za perverzní pornografii, podle jiných změnil kinematografii. Hlavní role v tomto kontroverzním filmu ztvárnili Marlon Brando a Maria Schneiderová.

Schneiderová v roce 2007, čtyři roky před svou smrtí, v rozhovoru v listu Daily Mail uvedla, že si z filmu odnesla trauma - scéna se znásilněním, v níž figuruje kostka másla, prý byla improvizovaná. "Třebaže to, co Marlon předváděl, nebylo reálné, plakala jsem doopravdy. Cítila jsem se podvedená, a popravdě i trochu znásilněná - jak Marlonem, tak Bertoluccim," popsala své pocity herečka.

Scéna napadla režiséra a Branda při snídani, když si máslem mazali bagetu. Schneiderové nic neřekli, protože chtěli zachytit skutečnou reakci, prozradil kdysi v rozhovoru Bertolucci.

Snímek byl ihned po uvedení do kin zakázán, po několika letech soudních tahanic toto rozhodnutí potvrdil v roce 1976 nejvyšší soud, který nařídil zabavit a zničit všechny kopie filmu. Režisér, oba hlavní protagonisté a producent Alberto Grimaldi byli odsouzeni ke dvěma měsícům vězení a nízké pokutě. Trest vězení byl později změněn na podmínečný. Bertolucci odešel z Itálie a do vlasti se vrátil až po deseti letech. Snímek byl znovu uveden do kin v roce 1987.

Za svou kariéru trvající více než půl století vytvořil Bertolucci na dvě desítky filmů, začínal v 60. letech jako režisér a scenárista nové vlny. Už během univerzitních studií dělal asistenta režie Pieru Paolovi Passolinimu při natáčení filmu Accattone, který realisticky líčí život římského pasáka. Krátce poté, v roce 1962, natočil svůj první film Smrt kmotřička o vraždě prostitutky.

Velký mezinárodní ohlas mu vynesly jeho "východní velkofilmy" - sága o posledním čínském císaři z roku 1987, oceněná devíti Oscary, či epos o střetu dvou rozdílných světů - tibetského buddhismu a moderní americké kultury Malý Buddha z roku 1993. První ze jmenovaných snímků, Poslední císař, byl prvním západním filmem, který Čína dovolila natáčet za branami Zakázaného města.

Bertolucciho filmy mají několik společných prvků - například obsahují téměř psychoanalytickou propracovanost postav, v řadě z nich se objevují více či méně odvážné erotické scény, příběhy se často dějí na pozadí skutečných politických událostí a mnohdy nechybí četné cinefilské odkazy.

Třebaže Bertolucci spolupracoval s řadou mezinárodních hvězd, vždy hájil svůj vlastní filmařský styl před tím, co nazýval tlakem amerického filmového průmyslu. "Co se týče komerční kinematografie, pociťuji zvláštní potěšení z toho, že patřím do jiného kmene, že jsem se do ní infiltroval," řekl filmový tvůrce v roce 1990 deníku Corriere della Sera.

"Opustil nás Bernardo Bertolucci, jeden z největších mistrů italského filmu," komentoval na Twitteru úmrtí režiséra italský expremiér Matteo Renzi.

"Italská kultura zažívá smutný den. Ztratili jsme velkého mistra italského filmu, jednoho z gigantů 20. století," uvedl k úmrtí italský exministr kultury Dario Franceschini.

"Bertolucci zanechal hluboký otisk v dějinách italské kinematografie a ve snaze zachytit celou šíři života italského národa v moderní době. Zaslouží si nejvyšší uznání," uvedl bývalý prezident a nynější doživotní senátor Giorgio Napoletano.

Odchod italského režiséra komentovala i celá řada jeho italských i zahraničních kolegů a příznivců. 

Španělský herec Antonio Banderas na smrt režiséra reagoval na Twitteru směsicí španělštiny a angličtiny. "Díky za tolik talentu," napsal mimo jiné.

"Kde v těchto konformních časech narazíme na tvou erotickou sílu, rozpustilou radost, lechtivý sklon (zachycovat) dvojznačnost těla a duše," zeptal se na Twitteru italský spisovatel Roberto Saviano.

"Odešel největší ze všech, poslední císař italského filmu. Kousek naší rodiny, milující, vřelý a inteligentní přítel plný talentu, nepředvídatelný, předůkladný a nenahraditelný v tom, že nám ukazoval pravdu. Jeho filmy navždy zůstanou mezi divy 20. století," uvedli režisér a herec Roberto Benigni a jeho žena Nicoletta Braschiová, též herečka.

Související