Nestává se často, aby česká skupina vydala album v zahraničí. Tím méně na tak věhlasné značce jako je londýnská Labels UK, s níž jsou spojena jména Depeche Mode, Mobyho nebo Nicka Cavea. Pražské formaci Ecstasy of Saint Theresa se to podařilo a po několikaměsíčním jednání bylo její poslední album Slowthinking uvedeno na britský trh. 

"Deska se začala prodávat toto pondělí, takže je na nějaká čísla ještě příliš brzy," říká Libor Lisý z české EMI, na jejímž labelu Escape Slowthinking vyšlo u nás. "Zatím se objevily první recenze, například v prestižních časopisech Wire, Music Week či Uncut, které nahrávku hodnotí pozitivně."

Nadšené reakce poslední album Ecstasy of Saint Theresa vzbudilo rovněž mezi českými posluchači. Členové kapely - Jan P. Muchow a Kateřina Winterová - v něm prokázali neutuchající schopnost pracovat v rámci elektronické tvorby invenčně se zvukem, od prvků drum'n'bassu přecházet takřka k jazzovým plochám, nebáli se ani minimalismu. Po zásluze tak byla Slow-thinking oceněna cenou Akademie populární hudby, Andělem 2002.

Zatímco na české scéně je tvorba "Extáze" stále výlučná, ve Velké Británii panuje v oblasti elektronické hudby, jež není prvotně určena k tanci, přetlak. K "syntetickému" zvuku se totiž obrátily i skupiny, jež dříve preferovaly například kytary.

"Je to, myslím, hlavně technologickým vývojem," soudí Jan P. Muchow, "elektronika prostě rozšiřuje hudebníkům vyjadřování a my jsme kapela, kterou nudí stále stejný zvuk."

Ecstasy of Saint Theresa ostatně podobnou evoluci od začátku 90. let sama prodělala. Stačí srovnat staré nahrávky Pigment či Sussurate, plné kytarových vazeb, právě se Slowthinking. Přestože se proměnila forma, obsah jako kdyby zůstal stejný - éterické melodie, jejichž soustředěný poslech přinese nejedno překvapení.

Přetlak na trhu, na který upozorňuje také Libor Lisý, se jeví jako velký handicap. V případě Ecstasy of Saint Theresa však existuje několik výhod.

První a nejdůležitější, je to, že formace zhruba před deseti lety pronikla do MTV a zaujala rovněž proslulého producenta Johna Peela. Od roku 1993 natočila v Anglii tři alba (Fluidtrance Centauri, Free-D a remixové Astralavista), odkud byla šířena do České republiky.

"Spousta důležitých lidí v Anglii si kapelu pamatovala. Šéf Labels má dokonce doma její desky z devadesátých let," líčí "zázemí" české skupiny v Anglii Libor Lisý. "V jednání nám to určitě pomohlo, ale rozhodující byla samozřejmě kvalita Slowthinking."

Původně mělo album vyjít v Čechách a ve Velké Británii současně, nahrávání byli dokonce přítomni zástupci britské EMI. Synchronizaci nakonec zabránily velké organizační přesuny v tomto fonografickém mamutu.

Jak už bylo naznačeno, prosadit se v tak velké konkurenci bude do jisté míry problém. Vkus hudebního publika je značně proměnlivý a bývá často obtížné pro konkrétní titul vytipovat správnou dobu. Slabší prodej jinak skvělého alba Hail to the Thief od Radiohead jsou toho důkazem.

Jan Muchow přesto zůstává optimistou. Už proto, že ve Velké Británii jako takřka jediné zemi na světě meziročně neklesá prodej hudebních titulů. "Britové jsou ochotni utrácet za hudební novinky stále více než lidé v Čechách.

Hlavně je nová hudba zajímá," konstatuje Muchow. " V Oficiální české hitparádě je na prvních příčkách stále několik výběrů Best of... To je, myslím, dostatečná ukázka toho, jak málo progresívní je česká masa."

Kultivovanějšímu trhu odpovídá i marketinková kampaň, kterou Ecstasy of Saint Theresa připravila u příležitosti vydání alba. Poslední zkušeností je květnový koncert z londýnského Barbican Centre.

A jsou britský a český trh skutečně tolik odlišné? "Samozřejmě," odpovídá Jan Muchow. "Nesnažíte se oslovit trh, kterému vládne Nova, Helena Vondráčková nebo Leoš Mareš, ale MTV, Robbie Williams a Coldplay."