V osobním zápase s vlastní minulostí našel Jaromír Nohavica zásadní téma pro nové písně. Jeho nyní vydané koncertní album Ikarus má díky tomu řadu silných míst, srovnatelných s Nohavicovými začátky v osmdesátých letech nebo s přelomovým albem Mikymauzoleum z roku 1993.
Jako by tu platilo, co tě nezabije, to tě posílí. A to tím spíš, čím víc se Nohavica vzdaluje od konkrétního k obecnému, čím víc abstrahuje tíži svého životního příběhu.
Zpívá-li Nohavica v adresné úvodní písni Já si to pamatuju o "zasrané StB" - jakkoliv je ten přívlastek přesný - a v jedné rovině s despektem o "zvědavých prdech" novinářích, kteří jeho kauzu propírali, nabíhá si na smeč: Tisk přece tlumočil nalezená fakta. A po svobodném tisku nepochybně kdysi toužil i písničkář šikanovaný socialistickým režimem a vehnaný jím do pasti.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
