Bristolské elektronické duo Massive Attack, které je považováno za průkopníky trip hopu, vydalo po sedmileté odmlce páté studiové album Heligoland. Většinu z deseti nových písní skupina představila - byť některé pod odlišnými názvy - během loňského turné, jehož zastávkou byla v listopadu i pražská Lucerna.

Onu pauzu, která uplynula od vydání čtvrtého alba 100th Window z roku 2003, "zpívající rappeři" Robert Del Naja (3D) a Grant Marshall (Daddy G) vyplnili pouze sestavením kompilace Collected (2006) a - v případě prvního z nich - prací na několika soundtracích.

Dvojice si ale od roku 2005 s přestávkami "testovala" možnosti případné spolupráce s různými zpěváky a hudebníky. Ačkoli se na albu mnohá slibná jména nakonec neobjevují (včetně Elizabeth Fraserové, jejíž hlas ozdobil třpytivý hit Teardrop), oba stálí členové Massive Attack se opět obklopili hvězdnými spolupracovníky - mezi jinými například Guyem Garveyem ze skupiny Elbow, Damonem Albarnem z Blur nebo Martinou Topley-Bird.

Massive Attack se tak v důsledku toho nyní ještě více stávají spíše hudební platformou než skupinou v obvyklém slova smyslu. Již v minulosti prokázali schopnost vyhledat pozoruhodné zpěváky a jejich hlasy přesně zakomponovat do své hudby. Na albu Heligoland otevřeli prostor šesti zpěvákům, od nichž sami nasáli mnohé inspirativní podněty.

V důsledku toho ale sami Robert Del Naja, a především Grant Marshall tentokrát působí, jako by i oni na své vlastní desce spíše jen hostovali. Na celkovém zvuku se mnohdy totiž výrazně projevuje i výběr doprovodných hudebníků, zejména z okruhu bristolské skupiny Portishead.

Heligoland je méně experimentální nahrávkou, než bylo introspektivní album 100th Window (jež bylo v podstatě samostatným projektem Roberta Del Naji). Vrací se ke znepokojivé potemnělé hudbě plné napětí, jakou skupina představila na třetí desce Mezzanine (1998).

K ní odkazují především skladby, které zlověstně šeptavým hlasem zpívá Robert Del Naja (hypnotické písně Rush Minute či Atlas Air) nebo "stálý host" skupiny, téměř šedesátiletý zpěvák reggae Horace Andy (eruptivní Girl I Love You připomene skladbu Angel).

Hluboký vokál Granta Marshalla vévodí jen skladbě Splitting the Atom, která vysvětluje, proč měli Massive Attack v úmyslu spolupracovat také s Tomem Waitsem.

Odlišné hudební oblasti Massive Attack prozkoumávají díky třem nově pozvaným zpěvákům. Složitě strukturovaný žalozpěv Pray for Rain, v němž hořekuje Tunde Adebimpe ze skupiny TV on the Radio, má k náměsíčně klaustrofobické tvorbě dvojice velmi blízko.

Další dva hosté - Guy Garvey a Damon Albarn - ale dvě nejexperimentálnější písně Flat of the Blade a Saturday Come Slow svými "naříkavými" vokály posouvají téměř k tvorbě Radiohead.

Dvě komornější a "mihotavější" písničky Babel a Psyche interpretuje rozkošně ospalým hlasem zpěvačka Martina Topley-Bird: bývalá múza rappera Trickyho, jenž se sám podílel na prvních dvou deskách Massive Attack.

Další svůdně zemdlený ženský hlas, který ve skladbě Paradise Circus podkreslují romantické smyčce a klavír, patří americké zpěvačce Hope Sandovalové. Massive Attack se díky tomuto spojení přiblížili konceptu "krásy zoufalství", který kdysi naplňoval projekt This Mortal Coil.

Název Heligoland je fonetickou hříčkou (Hell Ego Land), jež se přitom vztahuje k malému německému ostrovu v Severním moři. Stojí na něm maják s velmi silným světlem, jež údajně dosahuje ojedinělých vzdáleností. Hlasy obou zpěvaček onu blouznivou temnotu nové desky podobně prosvětlují.

Související