Po osmi letech od ukončení činnosti se vrací jedna z nejsvébytnějších českých kapel deváté dekády Vltava vedená kytaristou, zpěvákem a téměř výhradním autorem repertoáru Robertem Nebřenským.

Příležitost slyšet hity Prasátko a Marx Engels Beatles opět živě budou mít o prvním červencovém víkendu návštěvníci festivalu Rock For People, další koncerty by měly následovat.

Během přibližně šestnácti let existence se Vltava proměnila z naivistické, tak trochu kabaretní veselé sestavy ve vysoce originální, po svém progresivní rockovou kapelu.

Její třetí album Marx Engels Beatles z roku 1998 bylo časopisem Rock & Pop vyhlášeno druhou nejlepší českou deskou devadesátých let.

Bítlz v salonu

Robert Nebřenský, kytarista Krásných nových strojů, založil ve druhé polovině osmdesátých let soubor, který se původně jmenoval Bítlz a v němž realizoval svou hravou poetiku na pozadí hudby div ne salonní.

Kromě rockové rytmiky se Vltava houpala klavírem, dvojice dechařů střídala saxofony s klarinetem a flétnou, frontmanova úsporná elektrická kytara zněla hlasem někdejšího krále rozhlasových instrumentálek Karla Duby a Nebřenského vysoký, trochu pitvorný zpěvácký projev vylučoval jakoukoli vážně se beroucí rockerskou manýru.

Vltava díky tomu plynula poklidně a vstřícně. Tuto "barovou" fázi skupiny zachycuje překvapivý osmdesátiminutový debut Mládí i tak velkou lásku bere s humorem s hitem Prasátko a coververzí znělky seriálu Třicet případů majora Zemana.

V trampské písni Básník les, jejímž spoluautorem je Tomáš Hanák, sice prosvítá poetika "jeho" divadla Sklep, která je proti vltavskému subtilnímu vidění vysloveně humpolácky prvoplánová, o kousek dál však již Nebřenský vytahuje ty nejbásnivější trumfy: "Ona má oči těžké / oči mokré kovadliny / modlitební kniha deště / v pádu cítí dotek hlíny // a ona tě pořád vidí / stojíš mezi ní a nebem / oddělí tě od všech lidí / jako němý vzorek sebe."

Melancholie šla Nebřenskému vždycky na výbornou.

Jednu sklepáckou úlitbu nese i druhá deska Šťastnej jako trám, na níž se skupina posouvá k zvukově dobrodružnějším polohám. František Svačina přidává k dominantnímu klavíru varhany, coververze písní Petra Spáleného a Evy Olmerové skvěle zapadají do celku, v němž si progresivnější zvuk dokonale rozumí s přírodní tematikou textů: s nadsázkou lze říci, že Nebřenský bez pomoci ironického Tomáše Hanáka nalezl svého jedinečného vnitřního trampa.

Marxismus

O dva roky později Vltava připravila svou nejlepší kolekci Marx Engels Beatles, první skutečně dospělé album bez potřeby kabaterního zlehčování a rychlošípácké potutelnosti.

V úvodní a titulní písni, která využívá basovou linku a slavné "ššš" beatlovské Come Together, Nebřenský popisuje dospívání v normalizačním Československu ("Gott-Husák tým / táta vzal dráhu / krumpáč a kýbl / ať žije mír").

Jinde bez příkras hovoří o vzteku ze skončeného vztahu nebo se eroticky zasní při představě "košíčků z podpáždních krajek". Nad tím vším se vznáší Blanokřídlý výtah, zajíc se zamiluje do kozy a "noci kloužou záda na zip / na chvíli je vidět břicho."

Kapela se zcela vzdala salonních triků a svou lehkost si zachovala i při hutných aranžmá využívajících vymoženosti elektronické hudby. K vrcholům alba patří také coververze: Smutný příběh Váni z repertoáru Hany Hegerové a zejména tradicionál v jidiš Mayn Rue Plats.

Česká rocková a alternativní hudba má jen málo alb, která by se s Marx Engels Beatles mohla měřit, co se týče stylové původnosti, naléhavosti sdělení a bezchybného hráčského a studiového provedení.

Hurvínkové nohy

Své poslední studiové album nazvané Když bozi zestárnou vydala Vltava v roce 2000. Trochu samolibě na něm ustrnula.

Písně jsou téměř bezezbytku opět prvotřídní, vytrácí se ale soudržnost a o slovo se hlásí profesionální chlad. Když však Nebřenský v písni Orloj viděl chlapec, prošpikované jedovatou elektronikou, zakníká refrén "mámo, já mám hurvínkové nohy", je mu odpuštěno i občasné nudné sólování - z "Karla Duby" se ke škodě věci stával jazzrockový virtuos.

Ale potom úspěšná skupina, hrající ročně okolo stovky koncertů, ohlásila konec. Posluchače mohlo těšit, že tak učinila ještě na vrcholu sil. Nebřenského naznačovaná sólová dráha se ale rozplynula do několika nedůležitých, i když třeba půvabných spoluprací a hostovaček. N

apříklad na loňské kompilaci semaforských písniček For Semafor, kde zpěváka doprovází elektronické duo Magnetik. Bylo by krásné, kdyby z comebacku Vltavy kromě koncertů vzešly i další studiové nahrávky.

Související