Publikum na nadcházejícím hudebním festivalu BBC Proms je díky dostupným cenám lístků různorodé a je vzorkem celé společnosti, oceňuje český dirigent Jiří Bělohlávek tradiční letní festival, který bude tentokrát za dirigentským pultíkem v pátek zahajovat i v září končit.

Zatímco úvodní večer festivalu je "normálním" koncertem, závěr připomíná Bělohlávkovi velkou party, při které se dobře baví. Netěší se ale na proslov, který musí pronést k publiku v zaplněné Royal Albert Hall i u televizních obrazovek.

Tradice Proms sahá do roku 1895, kdy první sérii uspořádal hudební impresário Robert Newman a dirigent Henry Joseph Wood. V roce 1927 festival převzala BBC. Stejně jako za Newmanových časů i dnes se Proms snaží přitáhnout ke klasické hudbě co nejvíc lidí - nízkým vstupným, neformálním prostředím a různorodým programem.

"BBC Proms nabízí výhodná místa za relativně drahé peníze, ale také se můžete na koncert dostat velmi lacino. Díky tomu je publikum nesmírně různorodé a je to vzorek celé společnosti," řekl ČTK Bělohlávek, který je od roku 2006 šéfdirigentem Symfonického orchestru BBC.

"Mám proto za povinnost dirigovat během festivalu čtyři koncerty. Navíc to musí být první nebo poslední koncert, ale mohou to být oba dva," řekl.

V roce 2007 dirigoval závěrečný koncert jako první dirigent z neanglicky mluvící země. Loni se při něm představil v nezvyklé roli, když si spolu s dalšími celebritami "zahrál" na vysavač v komickém kuse britského skladatele Malcolma Arnolda.

Závěrečný koncert se vůbec nese v uvolněném "promenádním" duchu. Neformální bývá i oblečení diváků a hudebníků a patří k němu i vlastenecké evergreeny, které zpívají i diváci - pochod Rule Britannia, Země naděje a slávy Edwarda Elgara, Parryho Jerusalem a národní hymna.

"Vnímám to jako velikou slavnost, velikou party... hudbymilovných posluchačů. Já se tam vždy velmi dobře bavím," řekl Bělohlávek.

"První půlka koncertu mívá programový námět, zatímco druhá se odvíjí od tradičních kompozic, které jsou očekávány a patří k závěrečnému ceremoniálu," dodal Bělohlávek, který ale bude muset také pronést krátký a zábavný projev. Před třemi roky do něj vložil i český vzkaz posluchačům doma.

Letos si proslov ještě nepřipravil. "Já se tím radši ještě nezabývám, protože pro mě je to na celém koncertu to nejtěžší. Přece jen hovořit k takovému početnému publiku, a ještě se to přenáší do celého světa. Není to nic, co by mě neobyčejně bavilo. Ale patří to k věci a musím se s tím vyrovnat," povzdechl si dirigent.

Během závěrečného koncertu 11. září vystoupí také americká sopranistka Renée Flemingová, která přednese i árii z Dalibora Bedřicha Smetany a Píseň k měsíčku z Rusalky Antonína Dvořáka. "Tyto dva kusy jsme s Renée Flemingovou hráli v Praze loni na koncertě k dvacátému výročí 17. listopadu. Už tehdy si je vybrala a od toho se odvinul nápad, že je zopakujeme tady v Londýně. K tomu vybrala písně Richarda Strausse... To bude, myslím, velký zážitek," uvedl Bělohlávek.

Na programu úvodního koncertu bude v pátek monumentální osmá symfonie Gustava Mahlera. Bělohlávek tak bude dirigovat nejen orchestr BBC, ale také na 500 zpěváků několika sborů.

Organizační oříšek

"Je to skladba, která je pro každého pořadatele organizačním oříškem. Nejprve se musí sehnat sólisté, kteří budou schopni obtížné party zvládnout. Také to musí mít patřičný sál, aby ten zvuk pojal, protože je to skutečně obrovité dílo," řekl Bělohlávek, který takzvanou Symfonii tisíců dirigoval jednou a naposledy v polovině 80. let v Praze ve Smetanově síni.

Pro něj jako dirigenta ale práce na takovém díle není něco "tak zcela mimořádného". "Když děláte velké opery, tak máte na jevišti a v orchestru také několik set lidí," řekl Bělohlávek, který považuje symfonii za mimořádné dílo i v rámci Mahlerovy tvorby.

"Byl to jeden z prvních naprosto jednoznačných úspěchů jeho tvorby. Premiéra před sto lety v Mnichově znamenala pro něj zadostiučinění, protože se mu dostalo velkého uznání," myslí si český dirigent. "Bylo to pro něj završení určitého období a on sám si tu skladbu velmi cenil."

S úvodním koncertem Proms se ale českému dirigentovi pojí i mimohudební dramatická zkušenost s londýnskou dopravou, kvůli níž koncert málem nestihl. "Měl to být v roce 2006 první koncert v mé nové funkci šéfdirigenta orchestru BBC. Vyšel jsem tak, abych do Royal Albert Hall pohodlně taxíkem dojel. Ale žádný taxík nebyl, protože byla strašlivá dopravní zácpa a já jsem s tím nepočítal," vypráví Bělohlávek.

Nakonec ho do slavné koncertní síně dopravila cyklorikša. "Jel kolem nějaký rikša a tak jsem přijel rikšou. Stihnul jsem to dobře," dodal Bělohlávek.