ALBUM

Killing Joke

Absolute Dissent

Universal Music 2010

V pražském Lucerna Music Baru vystoupí dnes večer britská kapela zpěváka Jaze Colemana Killing Joke. Pražský koncert je jednou z prvních zastávek na jejich světovém turné. Do Prahy navíc Killing Joke přijíždí pár dní poté, co se na trhu objevilo jejich nové album Absolute Dissent.

Po osmadvaceti letech první natočené v původní sestavě - a zároveň jedno z nejlepších alb v diskografii této osobité skupiny.

Ten, kdo inspiroval Nirvanu

V současné době je snazší potkat v pražských barech zpěváka Jaze Colemana, než třeba Karla Gotta. Rodák z anglického Cheltenhamu, skladatel, textař, dirigent a zakladatel Killing Joke si totiž naše hlavní město zvolil za jedno ze svých čtyř bydlišť - spolupracoval zde s Českým národním symfonickým orchestrem i se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy, pro skupinu Čechomor zaranžoval komerčně úspěšnou desku Proměny a zahrál si ve filmu Petra Zelenky Rok ďábla.

Ostatně i většinu vokálů na aktuální album Absolute Dissent natočil v pražském studiu Faust. I to je jedním z důvodů, proč je koncert v Lucerna Music Baru jednou z prvních zastávek Killing Joke na jejich světovém turné.

Všechno začalo na samém konci sedmdesátých let a vydrželo tři alba, než v roce 1982 baskytaristu Martina Glovera nahradil Paul Raven. A právě na jeho pohřbu se před třemi lety začal odvíjet nový počátek původní sestavy této elektronicko-gothic-rockové kapely, která svou tvorbou ovlivnila řadu jiných - jako k inspiraci se k ní hlásily skupiny Nirvana, Metallica nebo třeba Rammstein.

Killing Joke se dnes obrací k tvorbě svých následovníků, což přineslo skvělý výsledek v podobě novinky Absolute Dissent.

Každá skladba může být hit

Od prvních tónů je jasné, že dlouhá odmlka této formaci v nejmenším neublížila a kvartet hraje se stejným entuziasmem jako na počátku osmdesátých let. Svědčí o tom hned úvodní píseň - taneční rytmus, ostrý monotónní kytarový riff a až hymnický refrén. Jednoduchý, ale strhující rockový hit!

Podobně jako v případě zpěvné In Excelsis, punkově přímočaré Here Comes The Singularity, poprockové The Raven King či v písni Honour The Fire, patrně nejmelodičtější skladbě z celého alba, která dokonale využila napětí mezi rockovými riffy a zdánlivě nesouvisejícím, něžným zpěvem.

Kterákoliv z těchto písní může být úspěšným singlem; samozřejmě jen v Anglii nebo na tuzemských alternativnách rádiích. Každopádně tolik silných melodií na jediném albu nebývá častým zjevem. Tím spíš, že ani ostatní skladby nejsou pouze do počtu. Killing Joke si v nich pohrávají s řadou dalších stylů, jak to s oblibou činí po celou svoji kariéru.

Tak třeba ve slokách plíživá This World Hell s odsekávanými kytarovými riffy se v refrénu mění v divoký hardcore, na pekelnosti mu navíc přidává Colemanův hrdelní zpěv, či spíše řev; takhle nějak hrávali Ministry v období desky Psalm 69. European Super State reprezentuje elektronickou polohu Kolling Joke a je postavena na dominantním počítačovém zvuku. A třeba závěrečná Ghosts Of Ladbroke Grove je temně plíživou kompozicí, plnou kvílivých zvuků, rytmických smyček a výrazných basových figur - takhle nějak tahle skupina experimentovala s prvky dubu ve svých počátcích.

Killing Joke v případě alba Absolute Dissent nepřišla s hudbou, která by jakkoliv měnila její tvář; to ani nelze po kapele s třemi křížky na krku chtít. Dokonce se občas stane, že některá z jejich nových písní či skladatelských postupů upomene tvorbu jiné kapely.

To nic nemění na faktu, že se těmto čtyřem muzikantům podařilo natočit vynikající comebackové album naplněné nápaditými písněmi a obrovskou energií, na kterém se jen těžko hledá nepovedený opus. Ve čtyřech padesátnících je víc života než v řadě dvacetiletých muzikantů. A lze očekávat, že dnešní koncert bude ještě o pořádný kus divočejší.