Síla hudebního zážitku z provedení Smetanovy Mé vlasti stotřicetičlenným tělesem byla 12. května na úvod Pražského jara v Obecním domě mimořádná.

Při poličském soustředění a při další nadstandardní přípravě koncertu těsně před festivalem se dirigentu Jiřímu Bělohlávkovi podařilo předchozí dlouhou školní přípravu konzervatoristů zúročit způsobem, který se rovná zázraku.

Probudil svou autoritou, umem a prací v mladých muzikantech to nejlepší a publikum to ve výsledku, který slyšelo, bezpečně vycítilo. Smetanova důvěrně známá, kompozičně ovšem složitá, idejemi obtěžkaná a emocemi naplněná partitura zazněla s naprostou samozřejmostí a působivostí.

Říci, že „na studenty to bylo dobré“, je málo - byl to koncert výborný absolutně, v posluchačském dojmu zcela srovnatelný s výkony profesionálů a mající ještě navíc něco z energie mládí.

Neobvykle velké nástrojové obsazení samozřejmě pomohlo, ať už kvalitě výsledného zvuku, nebo třeba i hráčské výdrži. Inspirováni Bělohlávkem, konzervatoristé dokázali najít soustředění a trpělivost a dostát nárokům souhry i detailům svých partů.

Symfonické básně se tak prostřednictvím koncepčních obrysů i přesně cílených a promyšlených proměn ve výraze, tempech a dynamice vylouply v plné kráse nálad, obrazů a významů, lyriky i patosu, jako hudba stále živá a okamžitě působící.

 

 

Dirigent zvítězil tím, že neslevil ze svých uměleckých představ, obstál v neobvyklém úkolu ovšem i lidsky a jako pedagog. Snad v talentovaných konzervatoristech nastartoval něco, co by si mohli donést do budoucího profesního života formou vzpomínky jako pobídku k náročnosti, bez níž se interpretační umění stává rutinou nepřinášející potěšení ani na pódiu, ani v auditoriu. Vedle aktuálního výsledku večera je pro školu právě tento praktický podnět druhým velkým přínosem mimořádné akce.

Pražské jaro se pak varhanními koncerty, kláním finalistů soutěže a koncertem Collegia 1704 nadechlo přes víkend k dalším očekávaným dominantám, mezi něž se možná, ovšem z jiných důvodů, zařadí i monstrózní projekt středečního uvedení Mahlerovy Symfonie tisíců v Aréně.

Související