Sen o vlastní úspěšné kapele potkal nejspíše každého puberťáka mužského pohlaví. Pro několik vozíčkářů z předměstí konžské metropole Kinshasa se však stal východiskem z nouze. Říkají si Benda Bilili a hudba s příměsí reggae a funku jim přinesla nejprve pocit naplnění a radosti, potom i věhlas a splnění největšího snu: koncertovat v Evropě.

Filmový dokument Benda Bilili, který pohádkově šťastný příběh nejen sleduje, ale zároveň se na něm podílí, se letos objevil v programu prestižního festivalu v Cannes. V úterý a ve čtvrtek jej s českými titulky uvede Francouzský institut v Praze.

Projekce je doprovodným programem víkendového festivalu Respect zaměřeného na world music, jehož hlavní hvězdou bude právě kapela Benda Bilili. Na ostrově Štvanici vystoupí 12. června.

Již dva roky trvající evropské "turné" s vřelými ohlasy publika by nejspíš nikdy neproběhlo, kdyby se francouzští dokumentaristé Florent de la Tullaye a Renaud Barret nevydali natáčet pouliční kapely v Kongu. Natrefili na charismatického vozíčkáře Pappa Rickyho, který kolem sebe soustředil několik hudebníků, s nimiž zkoušel v tamní zoo.

 

Filmaři nejprve jen pozorovali, pak k Rickymu přivedli malého Rogera, pouličního hudebníka, který zručně hraje na jednostrunný nástroj vlastnoručně vyrobený z plechovky od mléka a který se hned stal výrazným členem kapely.

 

Nakonec dokumentaristy napadlo zorganizovat nahrávání. První album se ve Francii "chytlo", vysněnému turné pak už nic nestálo v cestě.

Dokument naštěstí není "misionářský", hudebníci nejsou jen objektem vykonaného dobra. Filmařům se podařilo minimalizovat svou manipulující "roli". Ačkoli je zřejmé, že kamera mnohé události iniciuje, to, co se děje, mají v rukách hudebníci. Je to jejich příběh, jejich nadšení. A jejich umění zpívat o chudobě nebo o obrně a přitom vyzařovat radost.

 

Související