Je suchá, horká noc a členové beduínské kapely Tinariwen hledí k obzorům pohoří Tassili, podle něhož za pár dnů pojmenují svoje nejnovější album. Hvězdy festivalů world music s rouškami přes obličej odpoledne sesedly z velbloudů, setřepaly písek pouště a rozbalily stan v kaňonu.

Mají s sebou nástroje, generátor elektřiny, čaj a cigarety, ale když večer rozdělají oheň, řeč vázne. Neviděli se dlouhé měsíce, v nohách mají pět set saharských mil a do pouště na jihovýchodě Alžírska se vrátili zase jako uprchlíci. Někdo vypráví o únosech v přilehlých vesnicích.

Al-Káida na tahu

Druhý den vyměňují zprávy o domově, na severu Mali: po horách prý kolují zbraně, šejkové nakupují pozemky a vesnice přechází pod správu místní odnože Al-Káidy. To kvůli ní museli Tinariwen stejně jako tisíce nomádů z kmene Tuaregů opustit území, o nějž politicky usilují od 60. let.

V tehdejší vlně revolucí se na Tuaregy narozdíl od Nigerijců či Malijců nedostalo, a tak nomádi dál pásli stáda, kopali studně a obchodovali s látkami. Když je malijská vláda zbavila posledních práv, pokusili se o ozbrojený převrat, který skončil krveprolitím.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se