S hudebními cenami Anděl to letos dopadlo asi jako s tou košilí Lou Fanánka Hagena. Nažehlit si límeček z roku 1995 zrovna na Anděly je příznačné, protože žádná jiná instituce nedovede tak zarputile popírat evoluční teorii a soustavně dávat najevo, že ji česká hudba nezajímá.

Pořadatel Lešek Wronka ze sebe akorát dělá šaška, když dopředu slíbí kvalitní rockový zážitek, načež akademikům u stolů s bílými ubrusy nechá zahrát Arakain s Lucií Bílou a Kabát. To už není ani chucpe, to je prostě k pláči.

Problém s Anděly je v tom, že jejich nabubřelá uzavřenost vylučuje jakékoliv překvapení. Že hlavní sošky získá Tomáš Klus a ty zbylé Václav Neckář, by si tiplo i gorilí mládě z pražské zoo, ačkoliv jinde se Andělé pravda překonali: mluvit deset minut před koncem (po předání poslední sošky) teprve o konci první půlky a v nostalgickém playbacku přehrávat dvacet minut staré momentky je výrazem hlubokého nepochopení slova dramaturgie.

Když se už i vítězové shodně dožadují, aby Andělé do hlavního večera zahrnuli žánrové ceny, je něco fakt špatně.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.