Budete mě pořád potřebovat/Až mi bude čtyřiašedesát? ptal se usměvavě ve skočné skladbě When I'm Sixty-four tehdy šestadvacetiletý mladý jinoch a plnovousem si dodával mužnosti.
Kdyby se nyní někdo u příležitosti sedmdesátých narozenin sira Jamese optal, zda to tedy klaplo, Paul by nejspíš s rozpačitým, stále chlapeckým úsměvem nekonfliktně odpověděl: "Nechcete ještě chlebíček?"
Statisíce jeho obdivovatelů po celém světě a napříč nejméně třemi generacemi by jistě skandovaly podobně jako při jeho posledním světovém turné: "Potřebujeme tě napořád!" I jindy sžíravý kritik by dodal, že Paul McCartney je rozhodně jednou z nejdůležitějších osobností hudby posledních padesáti let.
A naposledy: bude-li mu gratulovat britská královna a zmíní-li jízlivě tu skladbu, perfektně oblečený šlechtic s šelmovskou jiskrou v oku by mohl odpovědět: "Ale Vaše Veličenstvo, vždyť i o vás jsem tehdy zpíval, že jste vlastně ,dost pěkná holka'." A hranice mezi genialitou hudebníka a bezprostředností kluka odvedle se zase rozostří. Není-li nakonec toto chaplinovsky vybalancované chvění mezi uměním a životem klíčem k písňovému dílu Paula McCartneyho?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
