Ten hlas uhranul generace odkojené Brodského Hajajou a Fišerovým Vinnetouem, ta slova a nápěvy pak všechny, kterým kdysi učaroval Dylan nebo Leonard Cohen.

A přece to byl Vladimír Merta, vystudovaný architekt, fotograf, absolvent FAMU, ale především písničkář ze Střešovic. Bylo v něm všechno uvěřitelné, opravdové, jakýsi vnitřní étos, který se nedá natrénovat, předstírat.

Jeho témbr v průběhu let drsněl, stejně jako doba: publikum hladové po rocku bylo radostí bez sebe na všech prvních Čundergroundech, čundrgruntech, čuďácích v Čáslavské ulici na Vinohradech, kde Vladimír Merta poskytoval zhruba v letech 1973-74 azyl k zapomnění odsouzeným bigbíťákům, především Vladimíru Mišíkovi a zárodkům budoucího Etc... Odvděčili se mu účastí na jeho prvním albu P. S., což byl ovšem ryze studiový projekt.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.