Když argentinský spisovatel Julio Cortázar před půl stoletím recenzoval koncert Thelonia Monka, vylíčil klavíristu jako medvěda v turecké čapce, který cestou k pianu klade nohu před nohu tak opatrně, jako by šel minovým polem.
Altsaxofonista Miguel Zenón má k chůzi opatrného medvěda daleko. Na čtvrtečním koncertu v pražském Jazz Docku se spíš blýštila Zenónova pleš, když saxofonista komíhal nohama jako muž tančící na ohni. Nikoliv, aby jej uhasil, spíš radostně, jako fakír.
Po osmi autorských deskách a dvou nominacích na Grammy řemeslně zdatný Zenón zřejmě kápnul na hudbu po všech stránkách originální. Rytmicky z něj stále mluví matematik, jímž se také Zeńon měl stát, ale jinak má silný koncept: společně s francouzským klavíristou Laurentem Coqem si vzali za inspiraci Cortázarův román Nebe, peklo, ráj a složili hudbu k jeho postavám a epizodám.
Ta díky dvěma “proměnným” představuje jakousi “vyšší matematiku”: hudebník Dana Leong střídá nepravděpodobnou kombinaci cella a trombónu, zatímco bubeník Dan Weiss si kleká k indickým bubínkům tablům.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
