Jak těžké je vést dva zásadní hudební festivaly naráz? Kdo se podívá na uměleckého ředitele Dvořákovy Prahy a Strun podzimu Marka Vrabce, jako první ho snad napadne, že to musí být hračka.
Pár desítek minut předtím, než Julian Rachlin s Českou filharmonií společně vlétnou na pódium Rudolfina, totiž Vrabec pokojně sedí venku před budovou ve stanu řečeném Café Dvořák, rozvážně míchá své capuccino a krčí rameny: "Je to vzrušující. Copak to není báječné zaměstnání, když v Praze pořádáte dva velké hudební festivaly a pohybujete se okolo tolika fantastických umělců?"
Jenže zdání klame: ve skutečnosti Vrabec na svých dvou festivalech dře jako mourovatý. Osmnáct let trvale pracoval pro to, aby se ze Strun podzimu stala zásadní kulturní událost hlavního města, a od letošního roku si k tomu přibral ještě doposud konkurenční festival Dvořákova Praha.
Obě hudební přehlídky se přitom málem přebíjejí: Dvořákova Praha skončila v pátek, Struny podzimu začínají toto pondělí.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...