Recenze: Sláva písničkáře Ellise strmě stoupá. Na nové desce nalezl půvab chemičky

Daniel Konrádvedoucí kulturní rubriky Aktuálně.cz

2. 4. 2014 02:12 ▪ Aktualizováno ▪ 4 min. čtení

Novinka! Audio článek

Poslechněte si článek v audio podobě. Během poslechu se nepřeklikávejte pryč z článku.

Přehrát článek

[name_short] [notes.note_1] [notes.note_2]

[name] [notes.note_1]

[email] Přihlášený uživatel

[number] Platnost do: [valid.month]/[valid.year]

Možnost kdykoliv zrušit

Upozornění 2 dny před automatickou obnovou předplatného

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., o jiných, než objednaných či o obdobných produktech a službách. Více viz Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání

Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje předplatné i na delší období a tištěné vydání.

Jste přihlášený

Pro účet již máte aktivní předplatné.

Dočíst článek

Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111

Spravovat předplatné

Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111

Robert Ellis začínal jako countryový kytarista, dnes hraje i obyčejné písně na klavír. Autor ▪ New West Records

Na klavíristu Randyho Newmana i písničkáře Paula Simona navazuje mladý americký kytarista a zpěvák Robert Ellis. Jeho právě vydanou druhou deskou lemují vzpomínky na maloměsto s chemickou továrnou. O tomto prostředí zpívá Ellis tak přesvědčivě, jako to svého času dělával Bruce Springsteen.

To, že mladý americký písničkář Robert Ellis věnoval svoji novou desku chemické továrně, není žádným přihlášením k dekadenci.

Naopak: Ellisův karamelový, až šlechticky vypulírovaný hlas na albu The Lights From The Chemical Plant přímo stéká po všech ošklivých slovech, a pak na nich tuhne, dokud nezačnou znamenat něco krásného.

Proč že to dělá? Teoreticky by mohlo jít jen o chlapce fascinovaného toutéž obyčejnou krásou, umaštěnými automechaniky a dělníky od rány, které kdysi opěvoval Bruce Springsteen.

Jenže na rozdíl od něj se Ellis obejde bez velkých gest, a hlavně vůbec není ten typ.

Zbývá vám ještě 80 % článku

První 2 měsíce předplatného za 40 Kč