Vedeni autopilotem své všední existence plouží se moderní lidé domů. Jen namísto ozubených soukolí a výrobních pásů vyplivne večer londýnská podzemka kancelářské síly, přisáté ke svým mobilům.

Úvodní a zároveň titulní skladba alba Everyday Robots britského zpěvák Damona Albarna zní jako současná verze Chaplinovy Moderní doby. Smyčce tady tklivě doprovázejí údery piana, mechanicky krájející čas.

Nálada desky se postupně mění, čas ale zůstává hlavním tématem. Po bezmála čtvrtstoletí úspěšné hudební kariéry totiž Albarn natočil portrét umělce ve středních letech – a poprvé svůj vlastní.

Technicky vzato stojí repertoár Albarnovy desky na dvou protikladných bodech. Jedním je zasmušilá melancholie člověka, připraveného technologiemi o část energie a soustředění (Albarn používá starou nokii bez internetu, víme díky BBC), druhým jsou rozjásané písně s gospelovým sborem z předměstí Londýna, kde Albarn vyrůstal (zdokumentováno tabletem, který s sebou nosí snad úplně všude).

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.