Ve věku devětašedesáti let v neděli ráno zemřel kytarista Radim Hladík, který stál u zrodu legendární kapely Blue Effect. Serveru Novinky.cz to řekla jeho manželka, informaci potvrdil i současný zpěvák Blue Effectu Honza Křížek.

Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

"Hrozně nás to mrzí, hrozně nám Radim bude chybět. Budeme se snažit, abychom dál nesli ten odkaz, který jsme během 13 let po jeho boku získali," řekl Křížek.

Kapela už na začátku října ze zdravotních důvodů přerušila koncertování, poslední vystoupení absolvoval Hladík s kyslíkovým přístrojem. Na oficiálních stránkách kapely pak kytarista oznámil, že jeho jedinou šancí je transplantace plic.

Kytarista Michal Pavlíček nechtěl úmrtí Hladíka komentovat. "Zemřel král české rockové kytary," řekl dojatý Pavlíček.

Podle hudebního kritika Jiřího Černého byl Hladík kytaristou, který to, co sliboval jako teenager, pak v Blue Effectu naplnil.

V posledních letech života se mu podařilo dát se dohromady s mladými rockery a využít toho, co jako instrumentalista uměl.

"On nikdy nebyl tak dobrý skladatel jako kytarista, ale když byl s dobrými a mladými spoluhráči a s výborným zpěvákem, pořád to byla živá rocková hudba a ne jen historie. I když role Hladíka v historii bigbítu je nepominutelná a nezapomenutelná," řekl Černý.

Hladík na sebe poprvé upozornil ve druhé polovině 60. let coby člen legendárních Matadors a brzy se stal všeobecně uznávaným domácím králem elektrické kytary a také inovátorem. Jako jeden z prvních tuzemských kytaristů použil efekty booster, zpětnou vazbu či kvákadlo a i díky tomu často sklízel němý úžas posluchačů.

Na podzim roku 1968 stál u zrodu Blue Effectu, v němž se začal výrazně projevovat i autorsky. V dalších letech kapela několikrát pozměnila název (Modrý efekt, M. efekt) a především obsazení, postavení Hladíka jako vůdčí postavy však bylo nezpochybnitelné.

V 90. letech vystupoval Blue Effect jen výjimečně, od roku 2004 Hladík koncertoval s notně omlazenou sestavou.

Ke kytaře se dostal z trucu, neboť ho nebavilo piano, na které se učil od svých pěti let. Studium konzervatoře po dvou letech vzdal a už jako patnáctiletý uspěl v konkurzu na místo kytaristy v pražské beatové skupině Komety, "protože jsem hrál z not a že jsem uměl sólo Nothing Star", jak řekl.

První profesionální angažmá získal roku 1964 v klubu Olympik.

Později se Hladík díky své všestrannosti realizoval i v jiných žánrech než v rocku. Pražský rodák spolupracoval například s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu, folkaři Jaroslavem Hutkou a Dagmar Andrtovou-Voňkovou či slovenskými muzikanty Pavolem Hammelem, Mariánem Vargou a mnoha dalšími.

Kromě toho psal hudbu pro Laternu magiku i Křižíkovu fontánu nebo k loutkovým i rozhlasovým hrám. S manželkou Zlatou provozoval umělecké agentury a produkoval desky nastupujícím skupinám.

Související