Vladimír Mišík oslaví ve čtvrtek 8. března sedmdesáté narozeniny v pražském Biu Oko. Stane se tak na premiéře filmového dokumentu Jitky Němcové nazvaného Nechte zpívat Mišíka.

Supraphon při příležitosti jubilea vydá reedici Mišíkova prvního sólového alba z roku 1976, které podle odborníků patří na špičku domácí populární hudby.

Vzhledem k velkému zájmu o dokument organizátoři k večernímu promítání přidali další dvě odpolední představení. "Viděl jsem pracovní sestřih a snad to bude dobré. Dokonce jsme se i smáli. Měl jsem z toho dobrý pocit, i když občas plácám blbosti a jako stárnoucí člověk někdy spletu jména. Za to se všem dopředu omlouvám," řekl Mišík.

Na promítání dorazí i jeho syn Adam Mišík, který se vedle zpěvu v Los Angeles snaží i o filmovou kariéru. "Spíše jde o první krůčky. Je tam obrovská konkurence, v každé restauraci vás tam obsluhují herci a herečky. Dokonce už dostal malou roli v jednom filmu, který se ale nerealizoval, protože na něj nebyly peníze. Charles Bukowski podobné peripetie v knize Hollywood popsal přesně," uvedl Vladimír Mišík.

Reedice jeho prvního sólového alba nabízí komplet písňových textů, režimem zakázané návrhy titulu, původní text na obalu od Jiřího Černého i sadu málo známých či pro tuto příležitost nalezených dokumentárních záběrů z doby vzniku alba.

Na všem spolupracovali původní tvůrci obalu Jaroslav Prokop a grafik Karel Haloun. Obal desky byl vyfocený v legendární hospodě Na Špejcharu, které Mišík věnoval jeden ze svých hitů Špejchar blues.

"Tři písničky z toho alba hrajeme dodneška, Stříhali dohola malého chlapečka, Obelisk a Jednohubky. Vždy jsme narozeniny slavil koncertem, ale tentokrát bude jen promítání. Ale jinak mám v březnu asi osm koncertů. My vlastně s kapelou Etc... jezdíme pořád," sdělil Mišík.

Poslední studiové album Ztracený podzim vydal Mišík v roce 2010. Před třemi lety zaznamenala úspěch jeho kompilace zvaná Královský večer/Royal Evening s podtitulem Balady 1972-2010.

Nyní hudebník uvažuje o nové desce. "Už pro film jsme natočili takovou odrhovačku s názvem Jo, jo, jo. Nějaký nový materiál už je, ale v kapele jsou už všichni šediví, takže je komplikovanější se k něčemu donutit. Snad něco ještě bude, my se vždy snažíme, aby materiál byl takový, abychom si za ním mohli stát," podotkl Mišík.

Po zdravotních problémech před deseti lety s odvápněním dolních končetin se Mišík v sedmdesáti letech cítí lépe. "Některým orgánům už se nechce tolik makat, takže za fungování musím poděkovat všem svým lékařům,“ řekl Mišík.

„Ale koncerty jsou naštěstí s podporou medikace v pohodě. Stejně je na tom celá kapela. Když lezeme do aut, tak všichni vzdycháme. V šatně před koncertem by si mohl člověk myslet, že vystoupení nebude. Ale když si dáme dva panáky a vylezeme na pódium, tak to nějak ožije. A publikum dokonce na konci tleská," dodal.

Mišík s hudbou začínal v 60. letech. Ke konci první poloviny 70. let založil skupinu Etc..., se kterou – přes mnohé personální změny a dvouletý zákaz činnosti v 80. letech – koncertuje dodnes.

Související