Martin Kasík v pražském Rudolfinu naposledy hrál dost nečekaně. Poté co ruský klavírista Boris Berezovskij v září odřekl koncert, obrátili se pořadatelé právě na Kasíka. Bylo jedenáct dopoledne. A koncert měl začít v osm večer. "Jinými slovy jsem měl na zkoušení celé odpoledne," bere to s humorem Kasík, jemuž prý podobné situace nevadí. "Koncerty dojednávané na poslední chvíli mají zvláštní atmosféru. Když někdy jdete hrát bez přípravy, může to dopadnout nečekaně dobře," dodává.

Což byl právě tento případ. Kasík divákům nabídl vkusný výběr z méně známých děl českých skladatelů a své vystoupení završil po všech stránkách dotaženým Chopinem.

"Měl jsem z toho velmi dobrý pocit," ohlíží se dnes. "Také to bylo poprvé, co jsem v Rudolfinu hrál na nový klavír značky Steinway. A ten mi přišel velmi inspirativní," dodává.

Kasík k rudolfinskému Stein­wayi znovu usedne v úterý 22. listopadu, kdy ho čeká recitál na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného. Půjde o zvlášť náročný program složený z děl Janáčka, Rachmaninova a Musorgského. "Ten večer bude plný obrázků," říká Kasík v narážce na Musorgského klavírní dílo Obrázky z výstavy, jímž koncert vyvrcholí.

Také to ale bude večer netušených spojení. "Janáček byl velký obdivovatel ruské kultury, v nejlepším smyslu slova rusofil. Hudebně ho ovlivnil Musorgskij, jenž pocházel ze stejného prostředí jako Rachmaninov. A u Janáčka mimochodem studoval Rudolf Firkušný," připomíná Kasík.

Interpreta, po němž je festival Rudolfa Firkušného pojmenován, Kasík slyšel hrát v Brně roku 1990, kdy se Firkušný vrátil z amerického exilu. "Byl vynikající hudebník a světový klavírista," soudí Kasík. "Měl noblesní, vysoce kultivovaný zvuk, velmi typický pro českou klavírní školu," dodává.

Kasík je její součástí již od roku 1998, kdy vyhrál soutěž festivalu Pražské jaro. O rok později přidal vítězství v soutěži v New Yorku a začal cestovat po světě − v jedné ruce partitury světových klavírních děl, v druhé díla českých autorů. Pro svůj nynější recitál si vybral téma, které mu dovoluje zvolit od každého trochu.

"Všechno je to hudba inspirovaná obrazem," říká o programu svého koncertu, kde dále figuruje Janáčkův cyklus klavírních skladeb inspirovaných Moravou, nazvaný Po zarostlém chodníčku, a také výběr z Rachmaninových Études-tableaux.

Koncert

Martin Kasík
(Pořádá Klavírní festival Rudolfa Firkušného)
Dvořákova síň Rudolfina
22. listopadu

Kromě vizuálních obrazů, které tyto skladby v posluchačích podněcují, se Kasíkovi líbí, jaký vytváří kontrast. "Janáček je velmi intimní, jednoduchý, ale účinný, třeba jako Schubert," přirovnává. "Rachmaninov, jak je u něj typické, má plnější zvuk a technicky vzato je nesmírně náročný. A Musorgského Obrázky z výstavy většina lidí zná v symfonickém aranžmá, ale původně byly složeny pro sólový klavír. Ten jim může dát větší barevné nuance," líčí Kasík.

Na nástroji, který jej na koncertě čeká, Kasíkovi zpravidla tolik nesejde − drží se motta, že důležitější je to, co si s sebou přiváží interpret.

"Každý nástroj vás přiměje hrát trochu jinak a mně to nevadí," říká. "Jestliže jde o dobrý klavír, snadno se s ním spřátelíte a dostanete z něj, co potřebujete."

Což neznamená, že by Martina Kasíka netěšila možnost znovu si zahrát právě na nový Steinway v Rudolfinu.

"Je velmi dobrý a opravdu velmi citlivý," hodnotí. "Napoprvé jsem na něj hrál jemnější skladby, ještě nevím, jak bude znít tento program. Ale starosti si nedělám. S tímto klavírem jsem se spřátelil velmi rychle," dodává.