Klavíristé mají oproti jiným hudebníkům nevýhodu: nemohou si na koncert přivézt vlastní nástroj. Jasné jako facka, že? Tak to hlavně neříkejte siru Andrási Schiffovi. "Nesmysl, naprosto každý si s sebou může přivézt vlastní nástroj. Akorát že od chudých klavíristů se očekává, že budou hrát na jisté podivuhodné předměty vzdáleně připomínající slušné piano," tvrdí Schiff.

"Zažívám to celý život. Někam přijedete a dostanete buď vysloveně podprůměrný, nebo jednoduše otřesný klavír," říká.

A protože Schiff už si připadá "příliš starý" na to, aby měl tohle zapotřebí, vyřešil to po svém. "Prostě si všude s sebou vozím jak svůj klavír, tak svého klavírního technika," krčí rameny.

Schiff je jedním z mála elitních klavíristů, kteří si tuto výsadu mohou dovolit. Ostatním nezbývá než čekat, jaký nástroj v sále najdou. Což pro změnu znamená spoustu práce pro klavírní techniky, kteří často mnoho hodin připravují nástroj tak, jak si umělec přeje. Ještě častěji jim při tom interpret kouká přes rameno. A někdy se věci rovnou rozhodne vzít do vlastních rukou.

"Budu citovat svého kolegu Murraye Perahiu," odpovídá klavírista Garrick Ohlsson na dotaz, jestli si někdy nástroj připravuje sám. "Perahia se obrátí k technikovi a řekne: Děkuju, je to hotové a zvládl jste to skvěle. Ten zbytek už udělám sám."

Před vystoupením tento měsíc na festivalu Rudolfa Firkušného, kde zahraje 26. listopadu, nástroj sira Andráse Schiffa připraví Thomas Hübsch, klavírní technik Berlínské filharmonie. Ten je v Rudolfinu skoro jako doma − jednou dvakrát ročně sem přijíždí zkontrolovat čtyři místní nástroje značky Steinway.

"Pan Hübsch je specialistou na klavíry Steinway. Takoví lidé v Česku vůbec nejsou," vysvětluje David Mareček, generální ředitel České filharmonie, jež v Rudolfinu sídlí. "Když investujete do dobrého klavíru, stejně důležité je pak investovat do toho, aby o nástroj bylo dobře postaráno," dodává.

Sir András Schiff a další účinkující letošního festivalu Rudolfa Firkušného budou hrát na nejnovější Steinway, model D Concert Grand, který Česká filharmonie zakoupila před třemi roky. Cena? 3,4 milionu korun.

Ředitel orchestru Mareček se tehdy vypravil až do továrny v Hamburku, aby pro akustiku Rudolfina zvolil vhodný nástroj. A byť je sám pianistou, doprovázeli ho ještě dva profesionální hráči − Ivo Kahánek a Kirill Gerstein, jenž ovládá i profesi klavírního technika − a dále ladič České filharmonie Jan Machart.

"Kirill poprosil techniky Steinwaye, aby v jednom z klavírů, které se nám líbily, udělali několik změn. A když si na něj on i Ivo zahráli, bylo jasné, že to je ta nejlepší volba," popisuje Mareček.

Jan Machart tento proces už dobře zná. Roku 2003 jel s klavíristou Ivanem Moravcem vybírat předchozí Steinway, taktéž model D. Kromě toho má ovšem Machart týden co týden velmi nesnadný úkol: připravovat klavíry v Rudolfinu tak, aby vyhovovaly všem hostujícím sólistům.

Podle Macharta většina z nich nemá přehnané požadavky. Přesto měl i Machart obavy, když vloni na festival Rudolfa Firkušného dorazil Grigorij Sokolov, který je podobně jako Mitsuko Uchida, Krystian Zimerman či za svého života právě Ivan Moravec pověstný tím, jak vysoké nároky na nástroj mívá.

"S klavírem strávil osm hodin, ale celou dobu na něj nehrál ani ho tak dlouho nepřipravoval. Spíš si na něj chtěl zvyknout a vstřebat atmosféru sálu," popisuje Jan Machart a připomíná, že Sokolov rád hrává ve ztemnělém sále. "Nejtěžší bylo umístit klavír tak, aby Sokolov stále dobře viděl na klaviaturu," dodává.

Machart takových historek může vyprávět spoustu, byť si jako gentleman nechává pro sebe, kterého ze slavných hudebníků se týkají. Jednou například Machart zjistil, že klavírista pod struny umístil mince − asi aby nástroji dodal lehce kovový zvuk.

Jindy chtěla hostující sólistka zlepšit zvuk tím, že by kladívka polila tekutinou, a navrhla zkusit to s pomerančovým džusem postaveným opodál na stole. Machartův kolega, který byl tomuto nápadu přítomen, to odmítl udělat. Klavíristka pak svůj koncert odřekla.

Zcela opačně než sir András Schiff to má Olga Schepsová, která na festival Rudolfa Firkušného letos také přijíždí zahrát. Je jí teprve třicet let, ale už teď má podepsanou smlouvu se společností Steinway − což znamená, že na ni všude čeká klavír od této firmy.

"Žádná další speciální přání nemívám. Beru jako svoji profesionální zodpovědnost, že se musím přizpůsobit tomu kusu, který na mě čeká," tvrdí Schepsová. "Přijdu do sálu, podívám se, o jaký klavír jde, a snažím se co nejvíc si na něj zvyknout."

Garrick Ohlsson pak o klavírech hovoří se zkušeností někoho, kdo na ně hraje šedesát let. "Někdy můžete najít ten nejkrásnější nástroj na světě a stejně zjistíte, že vás dost neinspiruje," říká. "Jindy odvedete famózní výkon na klavír, který se vám ani nelíbil. Myslím, že v tom žádný systém není," dodává.

Související