Slavný americký skladatel a klavírista Philip Glass pro své pražské vystoupení připravil program, ve kterém připomene básníka Allena Ginsberga.

Glass vystoupí příští středu 9. listopadu v Divadle Archa. Oproti původně avizovanému koncertu s japonskou klavírní sólistkou Maki Namekawa ale nakonec zahraje sám. "Změnu zdůvodnil management Philipa Glasse zdravotními problémy japonské pianistky," řekla mluvčí Archy Pavlína Svatoňová.

Ti, kdo si zakoupili lístky na původně plánovaný koncert a na sólové vystoupení Glasse nechtějí, mohou vstupenky vrátit v pokladně divadla.

Jeden z nejznámějších současných skladatelů v lednu oslaví 80. narozeniny. Bývá označován z minimalistu, sám dává přednost termínu hudba s repetitivními strukturami.

Glass se proslavil pětihodinovou operou Einstein na pláži, kterou spolu s režisérem Robertem Wilsonem v polovině 70. let ohromil divadelní svět. Se svým souborem vystoupil před třemi lety na festivalu Ostravské dny nové hudby. V Praze v uplynulých 20 letech hostoval dvakrát.

Nyní pro Archu vytvoří speciální program, ve kterém kromě etud zahraje také další skladby pro piano včetně Metamorphosis, skladby inspirované pražským rodákem Franzem Kafkou. Připomene též svou spolupráci s básníkem Allenem Ginsbergem na opeře Hydrogen Jukebox.

Právě v pražské Arše byli diváci před 20 lety svědky společného vystoupení Glasse s Ginsbergem. Během koncertu zazní i archivní záznam Allenova hlasu.

„V Arše se Philip Glass poprvé představil českému publiku. Tehdy si dal jednu podmínku. Chtěl, aby jej na první návštěvu Prahy doprovázel ´král Majáles´ Allen Ginsberg. Zhudebněná báseň Wichita Vortex Sutra v podání Allena a Philipa, která tehdy v Arše zazněla, je stále jedním z mých největších životních zážitků. Archa se tak stala místem historické události. Bylo to poslední setkání obou přátel. A také poslední veřejné vystoupení Allena Ginsberga v Evropě," uvedl ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab.

Vedle operní, divadelní a symfonické hudby je Glass oceňován i jako tvůrce filmové hudby. Velmi známá je jeho spolupráce s filmovým režisérem Godfreyem Reggiem na snímcích Koyaanisqatsi, Powaqqatsi, Naqoyqatsi a Anima Mundi.

Skromné hudební prostředky, jednoduché tóny a důraz na rytmus – to je typická Glassova hudba. Plyne a graduje v dlouhých meditativních pasážích a cyklicky opakovaných motivech.

Vznikla v prostředí hudební avantgardy 60. let. Samotného autora fascinovala indická hudba, asijský princip mnoha souběžných rytmů a melodií, které se rozbíhají a zase sbíhají, Glassovi připadal jako to pravé vyjádření světa.

Související