Až v newyorské Metropolitní opeře tento čtvrtek zazní první tóny opery finské skladatelky Kaiji Saariahové, bude to svým způsobem průlomové. Opera nazvaná L'Amour de Loin je prvním dílem ženské autorky, které Metropolitní opera uvádí od roku 1903. Tehdy to udělala poprvé, píše agentura AP.

"Je to závratné," tvrdí skladatelka a flétnistka Jennifer Higdonová, jedna z šesti žen, jež získaly Pulitzerovu cenu za hudbu. "Žijeme v 21. století. Existuje spousta žen, které skládají hudbu, a některé to dělají přímo fantasticky," doplňuje.

Metropolitní operu lze v tomto ohledu srovnat třeba právě s Pulitzerovou cenou za hudbu. Ta byla prvně udělena roku 1943. Teprve po čtyřiceti letech ocenění jako první komponistka obdržela Ellen Taaffe Zwilichová.

"Jednou mi někdo řekl, že by rád uvedl moji skladbu, ale že ten rok už jednu skladbu od ženy měli," ilustrovala tento týden Zwilichová, jak muži v operním světě smýšlejí o dílech žen. "Pořád bojujeme s předsudky. Obecně vzato jsou dveře otevřeny i skladatelkám. Ale lehké to nemají," dodala.

Metropolitní opera by ty dveře nyní mohla o něco víc pootevřít. Dílo finské autorky Kaiji Saariahové, které zde tento týden bude mít premiéru, se jmenuje L'Amour de Loin a libreto k němu napsal francouzsky publikující libanonský spisovatel Amin Maalouf. Opera měla premiéru v roce 2000 na Salcburském festivalu.

Nynější inscenace v Metropolitní opeře se ujal renomovaný kanadský režisér Robert Lepage. V jeho pojetí opera pracuje s 28 tisíci LED zářivkami vyrovnanými do třiceti řad. Tři jsou umístěné přímo v orchestřišti.

Čtyřiašedesátiletá finská skladatelka Kaija Saariahová, jež už dlouho žije v Paříži, je dále autorkou opery Adriana Mater. Ta měla premiéru roku 2005 v Paříži. Pět let nato Lyon uvedl jinou její operu zvanou Emilie.

Podle agentury AP o sobě Kaija Saariahová raději mluví jako o skladatelce, která je ženou, než jako o ženě, jež se rozhodla skládat. "Po pravdě bych o tom ale nejraději nemluvila vůbec. Vždyť je to ostuda," odpověděla Saariahová minulý týden po zkouškách v Met na dotaz, jak vnímá etablování skladatelek na hudební scéně.

Metropolitní opera dosud v historii uvedla jen jedno dílo, jehož autorkou byla žena. Šlo o operu Der Wald od britské komponistky Ethel M. Smythové, jež zemřela roku 1944.

Její operu Met uvedla v březnu 1903 pouze dvakrát – poprvé v dvojprogramu s Verdiho Trubadúrem, podruhé s Donizettiho Dcerou pluku.

"Nemám pocit, že bych napravoval nějaké omyly," říká dnes generální ředitel Met Peter Gelb. "Fakt, že Kaija Saariahová je žena, vůbec nesouvisí s tím, že jsem chtěl uvést její dílo. Nemáme kvóty na skladatelky. Celou dobu, co v Met působím, mě nikdy nezajímalo, jakého pohlaví je autor díla. Vždy mi jde jen o kvalitu," dodává.

Opera Kaiji Saariahové zvaná L'Amour de Loin bude v Met během prosince uvedena osmkrát, přičemž příští sobotu 10. prosince se má přenášet do kin po celém světě včetně Česka. V tuzemsku bude operu podle seznamu z Metopera.cz přenášet pětadvacet biografů.

Inscenaci diriguje oceňovaná sedmačtyřicetiletá Finka žijící v Paříži Susanna Mälkkiová. Stane se teprve čtvrtou dirigentkou v historii Met – před ní orchestr vedly Sarah Caldwellová v roce 1976, Simone Youngová roku 1996 a před třemi roky Jane Gloverová.

"Podle mě za to celé může fakt, že ženy v klasické hudbě dlouho nikdo nebral vážně. Proto máme podstatně méně skladatelek než skladatelů," tvrdí Susanna Mälkkiová, podle níž se dnes situace mění. "Snad se jednou dostaneme tak daleko, že se o podobných věcech vůbec nebudeme muset bavit, protože nám přijdou zcela samozřejmé," doufá.

Operu L'Amour de Loin uvádí Met v rámci svého závazku představit každý rok jedno dílo žijícího autora. Příští sezonu půjde o operu Thomase Adèse nazvanou Anděl zkázy, kterou inspiroval stejnojmenný snímek režiséra Luise Buňuela z roku 1962.

Přespříští sezonu se Met chystá uvést operu Marnie od teprve pětatřicetiletého amerického skladatele Nica Muhlyho. Ta nahradí původně vybranou Ifigenii v Aulidě od argentinsko-izraelského komponisty Osvalda Golijova. Z programu Met vypadla kvůli časovým neshodám v kalendářích tvůrců.

Kromě toho generální ředitel Met Peter Gelb řekl, že by rád znovu zinscenoval operu Achnaton od skladatele takzvané minimal music Philipa Glasse, dodává agentura AP.

Související