Pěvkyně Magdalena Kožená stojí v oranžové reflexní vestě před staveništěm v centru Brna, kde by v příštích letech měla vyrůst koncertní síň za 1,3 miliardy korun.

Stavba, která začala architektonickou soutěží už v roce 2003, teprve spěje k výběru projektanta nadzemní části budovy, avšak propagace nového sídla Filharmonie Brno už jede naplno. Kromě Kožené, jejíž videonahrávka aktuálně zdobí facebookovou stránku Sál pro Brno, se tváří budoucího Janáčkova kulturního centra stala také Iva Bittová a spisovatelé Milan Kundera či Milan Uhde.

To v Praze se zatím kulturní hvězdy neangažují, i když tamní politická reprezentace také ohlásila záměr v dohledné době postavit koncertní halu a kromě ní ještě výstavní pavilon pro Muchovu Slovanskou epopej. Koncertní síň by měla nabízet hudební zážitek dvěma tisícům posluchačů a město již pro ni má vyhrazené prostředky.

"Počítáme, že by nová koncertní hala stála dvě až dvě a půl miliardy korun," říká pražský radní pro kulturu Jan Wolf, podle kterého se pro sál teprve hledá lokalita. Město by mělo už na konci června vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž.

Nová galerie pro Slovanskou epopej má k realizaci blíž. Město se už rozhodlo, kam ji umístí. "Měla by stát na Těšnově," říká Wolf. Tím ale výčet ohlášených kulturních staveb v hlavním městě nekončí: primátorka Adriana Krnáčová by ráda prosadila ještě stavbu kunsthalle.

"Ona je kunsthistorička, a tak by chtěla výstavní halu, do níž by se půjčovalo kvalitní umění ze světových sbírek. To je něco, za čím lidé do velkých měst jezdí," dodává radní s tím, že projekt je zatím velmi neurčitý.

Naopak k otevření se pomalu blíží soukromá Kunsthalle Praha v bývalé Zengerově transformační stanici na Klárově. Rekonstrukce objektu by měla skončit v roce 2020. Kunsthalle Praha založil někdejší spolumajitel společnosti Czech Coal a také sběratel Petr Pudil s manželkou Pavlínou.

Praha by měla získat přestavbou ještě jeden výstavní prostor. Ředitel Národní galerie Jiří Fajt na konci minulého roku ohlásil, že chystá rozsáhlou rekonstrukci Veletržního paláce. Již dopředu získal slib mnoha renomovaných architektů, kteří se o možnost transformovat nevyhovující prostory na muzeum moderního a současného umění budou ucházet. Do architektonické soutěže pro vyzvané architekty, která bude vypsána v dubnu či v květnu, se prý zapojí například Britové Norman Foster, David Chipperfield a David Adjaye, Švýcaři Herzog & de Meuron, Španělé Cruz a Ortiz nebo japonské architektonické duo Sanaa. Půjde o přestavbu za několik miliard korun a podle Fajtova odhadu by se Veletržní palác v nové podobě mohl otevřít v roce 2023.

Nejdřív ve stejném roce by podle radního Wolfa mohla být otevřena i nová pražská koncertní síň, pro kterou se zatím jako nejvhodnější lokalita jeví parcela nad stanicí Vltavská. Wolf ale jmenuje i jiné místo − ostrov Štvanici, kam, jak dříve prohlásil, by se hodil "Rejnok", návrh koncertního sálu, který pro Jihočeskou filharmonii v Českých Budějovicích navrhl Jan Kaplický.

O koncertním sálu pro jihočeské město se mluví od roku 2008, kdy Kaplický projekt představil. Když však architekt o rok později zemřel, zůstal záměr ve vzduchoprázdnu. Město by o exkluzivní sál, jehož tmavý zvlněný tvar připomíná mořskou parybu, stálo, ale není v pozici zadavatele. Tím je Jihočeská společnost přátel hudby, které se však nedaří najít investora.

Jobova zvěst

Podobu budoucí brněnské koncertní síni dal Atelier M1 architekti, který s návrhem vyhrál soutěž a získal i územní rozhodnutí. Bílá, tajemná stavba klasického obdélníkového tvaru může mít plášť z mléčného skla. "Schválně jsme nedefinovali detaily, protože ty stárnou," říká architekt Pavel Joba z M1. Obává se však, že návrh zůstane jen na papíře. Projektantem se stane někdo jiný.

"Záměr město podpořilo tím, že případnou stavbu zapsalo do územního plánu. Jiné kroky město nepodniká, nicméně nemůže blokovat velký pozemek donekonečna," říká primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda, který je pro realizaci jakékoliv stavby architekta Kaplického kdekoliv v Česku.

Největší naději na dokončení ze všech zamýšlených tuzemských kulturních staveb má brněnské Janáčkovo kulturní centrum. Desetimetrová jáma v sousedství Pražákova paláce, Hotelu International a Besedního domu se zaplňuje betonem. Na první fázi stavby, která Brnu přinese podzemní parkoviště, by měla příští rok navázat nadzemní stavba koncertního sálu, pro nějž je již hotov návrh vnější architektonické podoby. "Počítáme, že vláda v nejbližších týdnech schválí přidělení peněz na následující tři roky," říká Kateřina Konečná z Filharmonie Brno s odkazem na již podepsané memorandum. Podle něho stát na stavbu přispěje šesti sty miliony korun.

Ještě ale zbývá vybrat projektanta ze dvou týmů špičkových odborníků na akustiku. Ve výběrovém řízení se rozhodne mezi japonskou společností Nagata Acoustic v týmu s polským architektem Tomaszem Koniorem a Brňanem Petrem Hrůšou, nebo americkými specialisty na akustiku Ove Arup Partners, již se o stavbu ucházejí spolu s brněnskou kanceláří Arch.Design.

Výběrové řízení na Janáčkovo kulturní centrum však má kritiky. Kromě skupiny brněnských osobností architektury, které adresovaly protestní dopis primátorovi, kritizuje výběrové řízení i Atelier M1 architekti − vítěz mezinárodní architektonické soutěže na Janáčkovo kulturní centrum, autor návrhu a projektant první probíhající fáze projektu. Atelier M1 je zároveň vyřazeným kandidátem na projektanta druhé, tedy nadzemní části stavby.

"Podmínky výběrového řízení byly na hraně diskriminace," tvrdí architekt Pavel Joba z M1, který se podle propozic musel spojit s architektem a akustikem, kteří v posledních třech letech dokončili koncertní sál s kapacitou tisíc a více míst. "Týmy, které by podmínky mohly splnit, jsou na světě dva až tři, což nevypadá jako otevřená soutěž," říká Joba, který se pro výběrové řízení spojil s architekty Barozzi Veiga. "Ti dokončili koncertní sál v polském Štětíně a dostali za tu stavbu cenu Mies van der Rohe," upozorňuje Joba. Ani nejprestižnější evropské architektonické ocenění je však před vyloučením nezachránilo. Zadavatel zjistil, že ve Štětíně není tisíc sedadel, ale pouze devět set padesát tři.

"Počet sedaček se přece dá měnit. Působí to dojmem, že město Brno nestojí o to, aby ve výběrovém řízení mělo větší počet kvalitních týmů. Naopak jich chce co nejméně, pokud možno pouze jeden, předem favorizovaný," míní architekt.

Konečná z Filharmonie Brno však namítá, že v Evropě bylo za poslední tři roky dokončeno sedmnáct koncertních sálů, z toho třináct s kapacitou tisíc sedadel a výše. Podílelo se na nich šest akustických a dvanáct architektonických společností. "Ty všechny se tedy mohly přihlásit do soutěže," dodává.

Joba se svým ateliérem už připravil autorský manuál pro spolupráci s budoucím projektantem, který by měl naplnit architektonický návrh jeho ateliéru. "Neděláme si velké iluze, že naše představy budou respektovány," říká na adresu svého návrhu − jednoduché až abstraktní, světlé stavby ve tvaru "krabice od bot" − architekt Pavel Joba.

Související