V pražském Kině Lucerna měl v úterý světovou premiéru dokumentární film Barenboim, Smetana, Má vlast. Mapuje přípravy dirigenta Daniela Barenboima na provedení cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany.

Režisér Martin Suchánek mimo jiné zachytil dirigentovu práci s orchestrem před uvedením Mé vlasti letos 12. května na zahájení festivalu Pražské jaro. Kromě premiéry filmu za účasti dirigenta v Lucerně snímek v úterý uvedla také Česká televize.

"Má vlast je velmi zvláštní dílo. Je v něm celá česká historie, ale zároveň celý vesmír. Předností tohoto díla je, že se dá hrát ve všech historických obdobích a ve všech zemích," uvedl v úterý Barenboim.

"Má vlast mě velmi obohatila, jsem fascinovaný její hloubkou. Je dobrým příkladem toho, co se dá hudbou všechno vyjádřit," dodal.

Šestačtyřicetiminutový dokument bude příští rok představen také v rámci festivalu Zlatá Praha.

Barenboimova účast na zahajovacím koncertu Pražského jara byla výsledkem několikaletého vyjednávání. Dirigent pojal přípravy důkladně. Nechal si zaslat videozáznam slavné interpretace Rafaela Kubelíka z Pražského jara 1990 a Mou vlast zařadil na program abonentního koncertu Berlínského Státního orchestru 12. a 13. prosince 2016 v Berlíně.

Poté dílo nastudoval s Vídeňskými filharmoniky a uvedl na koncertech ve Vídni, Paříži a Kolíně nad Rýnem. S Vídeňskými filharmoniky Mou vlast zahrál i v předvečer festivalu 11. května v Mnichově.

Barenboim v dokumentu zdůrazňuje, že téma vlasti je v dnešní době stejně aktuální jako v době Smetanově.

Úzce se dotýká i jeho samotného, protože Barenboim se angažuje v lidskoprávních a politických otázkách. Založil například West-Eastern Divan Orchestra, v němž bok po boku hrají mladí hudebníci z Izraele a Palestiny.

Dokumentarista Suchánek zpovídal berlínské i vídeňské hudebníky. Zajímalo ho například, které místo ve skladbě bylo pro ně nejtěžší.

Snímek rovněž ukazuje, že pobyt Barenboima v metropoli nebyl spojen jen se samotným koncertem na Pražském jaru. Mimo jiné navštívil muzeum Myslivny v Jabkenicích.

"Je to vlastně prostá studie dirigentovy práce, oproštěná od příkras a vysvětlujících komentářů. Je to objevování světa, do kterého se málokomu podaří nahlédnout," řekl už během natáčení Suchánek.

Jeho výtvarné vidění světa ovlivnil otec, malíř a grafik Vladimír Suchánek. Mnohé oceňované snímky Martina Suchánka se tematicky dotýkají světa vážné hudby.

Jsou to například portréty českých muzikantů Legenda jménem Kubelík (1999); Antonín Dvořák – Deo Gratias (2001); Václav Talich – Sebevědomí a pokora (2004) a Ecce homo – Bedřich Smetana (2004).