Uvedení Biberovy mše Missa Salisburgensis v katedrále sv. Víta nebo plány na putovní představení francouzských a českých umělců v barokních divadlech ve Versailles a v Českém Krumlově jsou výsledkem návštěvy zástupců zámku Versailles v Praze.

Stál za ní nadační fond Bohemian Heritage Fund, který funguje osm let. Od mecenášů ročně získá a do české kultury investuje miliony korun.

Se zástupci Správy Pražského hradu i státního zámku Český Krumlov jednala na konci října prezidentka zámku ve Versailles Catherine Pégardová.

Fondu, který se podle svého prezidenta Pavla Smutného snaží vyhledávat výjimečné talenty a projekty, se líbí tamní organizace kulturních programů.

Ty dokážou z velké části financovat provoz zámku s miliardovým rozpočtem a počtem návštěvníků shodným s počtem obyvatel Česka.

"Zámek ve Versailles je nejen prvořadá památka světového významu, ale je to i fenomén, symbol francouzské velikosti, vlivu, vkusu. Je to velká kulturní instituce s bohatým programem," řekl Smutný.

Dlouho plánovaná návštěva Pégardové v Praze navázala na loňský rok, kdy Collegium 1704 v září při zahájení koncertní sezony uvedlo v Královské kapli ve Versailles Biberovu mši. Bohemian Heritage Fund byl partnerem onoho večera.

"Češi přivezli do Francie velké církevní dílo 300 let staré, které ale dnes zní ne jako původní oslava církve, ale jako zbožné, sebejisté, uklidňující i suverénní poselství. Myslím, že to mělo úspěch právě proto, že dnes společnost hledá nějakou osu, ukotvení," uvedl Pavel Smutný.

Francouzi s českými partnery jednali o třech projektech. "Myslím, že to dopadlo skvěle, že se vrátí i se svými spolupracovníky," dodává Smutný.

Inspirací pro českou stranu by podle Smutného mohla být organizace Château de Versailles Spectacle, která vznikla čistě pro pořádání kulturního programu a již na jednání zastupoval Laurent Brunner. Pražský hrad by mohl přijmout nějaké podobné rozhodnutí, míní mecenáš.

Bohemian Heritage Fund vznikl v roce 2009. Dvacet let podle Smutného trvalo, než v souvislosti se změnami ve společnosti po roce 1989 vznikly pro mecenášství podmínky.

"Cítili jsme, že je třeba přestat se vymlouvat a že je možné začít dělat věci, které se konají v Paříži, Curychu nebo v New Yorku. Ukázalo se to jako reálné, objevila se řada lidí, kteří nás podporují trvale, jiní ad hoc k jednotlivým akcím, spolupracujeme i s institucemi. Podstatné pro nás je, že Bohemian Heritage Fund je nekorporátní, našimi členy jsou osoby fyzické," řekl.

Za osm let fungování fondu je podle Smutného patrná kultivace společnosti, zlepšila se životní úroveň širších vrstev národa.

"Nemáme jen boháče, máme také lidi středně bohaté. Nám připadá škoda trvale myšlenku mecenášství uzavírat jen do úzkého kruhu lidí. To ani v Česku není zvykem. Teď přemýšlíme o projektech, které by rezonovaly v srdcích mnoha lidí, a jedním z nich jsou svatovítské varhany. Chtěl bych, aby to byl první projekt takového typu, tímhle směrem se chceme ubírat," uvádí Smutný.

Podobnou činnost jako Bohemian Heritage Fund dělají jednotlivé instituce pro své projekty. Kluby mecenášů má třeba Národní divadlo nebo Národní galerie. 

"Nebo festivaly, které přišly na to, že jim lidi fandí, a rády dají 2000, 10 tisíc, 100 tisíc korun podle svých možností. Není to nevýznamné, mecenášský klub Smetanovy Litomyšle dává dohromady 1,5 milionu korun," říká Smutný.

Rozpočet akce je asi 36 milionů, 40 procent příjmů tvoří výnos ze vstupného, dotace asi 27 procent.

Bohemian Heritage Fund si ale vybírá projekty, jimž chce pomoci, přivede jim sponzory a zprostředkovává také kontakty mecenášů s podporovanými institucemi.

Sám rovněž dostává žádosti o podporu, ročně kolem 30. Vyhovět může třeba pěti. "Projekt, který podpoříme, musí být nějak jedinečný, vzorový nebo přesahuje hranice země, přináší přidanou hodnotu. Chceme podporovat excelenci," dodává Pavel Smutný.

Podle výročních zpráv ročně od mecenášů získá a rozdělí mezi pěti a sedmi miliony korun.

Související