Olga Šroubková je soutěžní typ. Na housle hraje od čtyř let a je zvyklá vyhrávat. Rok po vítězství v mezinárodní interpretační soutěži Pražského jara nyní dostane velkou příležitost v jeho programu: na koncertu 23. května vystoupí jako sólistka Brahmsova houslového koncertu. Toho času pětadvacetiletou interpretku doprovodí orchestr PKF − Prague Philharmonia dirigovaný Julianem Rachlinem, rezidenčním umělcem festivalu.

V rozhovoru po úspěchu na loňském Pražském jaru Šroubková prohlásila, že soutěže nejsou nutné zlo. "Já jsem docela soutěživá, takže mi nevadí. Když jsem na pódiu, tak nerozlišuji, jestli je to koncert, nebo soutěž," řekla časopisu Harmonie. "Když jsem po hraní se sebou spokojena, je mi celkem jedno, co s tím porota udělá."

Časopis při té příležitosti Šroubkovou charakterizoval takto: energická, zdravě sebevědomá, cílevědomá, optimistická. Patří mezi nejvýraznější houslové talenty této země.

Úspěchy

◼ Houslistka Olga Šroubková ceny získávala už před úspěchem na Pražském jaru, například v Ústí nad Orlicí v tamní Kocianově soutěži – pravidelně se jí zúčastňovala po dobu pěti roků, poprvé ve svých dvanácti letech, a vedle čestných uznání tam postupně získala jednu třetí a dvě druhé ceny.

◼ Další úspěchy zaznamenala jako vítězka soutěže Nadace Bohuslava Martinů a na kláních v Belgii – první cena na soutěži Bravo v Namuru – a v Německu: druhá cena a speciální ocenění společnosti EMCY ze soutěže Kloster Schöntal.

◼ První soutěžení ji potkalo už v osmi letech, když na Prague Junior Note dostala druhou cenu. Na Soutěžní přehlídce konzervatoří a hudebních tříd gymnázií v roce 2011 obdržela první cenu a titul absolutního vítěze.

◼ Vedle toho soutěžila též v komorních souborech – ve školním kvartetu a v houslovém duu. A letos v červnu čtyřiadvacetiletá budoucí umělkyně jako sólistka obdržela cenu za nejlepší interpretaci soudobého díla na soutěži Michaela Hilla na Novém Zélandu.

Většina blízkých příbuzných Olgy Šroubkové jsou nebo byli hudebníci − dědeček Karel Šroubek byl v padesátých letech za důležité šéfdirigentské éry Karla Ančerla koncertním mistrem České filharmonie, babička Antonie Denygrová je operní pěvkyně, někdejší sólistka opery Národního divadla v Praze. A oba rodiče Olgy Šroubkové hrají na housle.

Maminka, absolventka moskevské konzervatoře Rimma Kotmelová, žačka Viktora Pikajzena, byla ostatně její první učitelkou. Nejvýraznějšího mentora jí pak dlouhodobě dělal proslulý a úspěšný houslový pedagog Jiří Fišer − čtyři roky na Hudební škole hl. m. Prahy, potom na osmiletém Gymnáziu Jana Nerudy s hudebním zaměřením a nakonec ještě šest let na Pražské konzervatoři.

Na střední škole Šroubková studovala i hru na příčnou flétnu, ale nemůže na ni teď hrát − nestíhala by prý už patřičně cvičit na housle. V říjnu 2014 začala Šroubková studovat pod vedením Adama Kosteckého na Hochschule für Musik, Theater und Medien v dolnosaském Hannoveru.

Laureátský titul z Pražského jara jí otevřel další koncertní možnosti, přinesl příležitosti k vystupování po České republice. Vedle toho se objevily nabídky hrát v Rusku a Švýcarsku. "Popravdě, na to, že stále bojuji o titul bakaláře v Hannoveru, je toho opravdu až až," usmívala se Šroubková.

S oslnivostí a oduševnělostí se to podle mladé houslistky má tak, že se v drtivé většině skladeb doplňují a spravedlivě střídají. Stejně tak se k sobě pojí krása tónu a virtuozita ve vyhraněně virtuózních skladbách. Virtuozita je pointou takových skladeb, míní Šroubková. A v opačně vyznívajících dílech, ve skladbách pomalých, ne primárně virtuózních, je místo virtuozity pro sólistu nezbytné hlídat přesnou intonaci a rytmus.

K vzorům Olgy Šroubkové prý patří houslisté David Oistrach, Litevec Jascha Heifetz, Belgičan Eugène Ysaÿe či Lotyš Gidon Kremer.

"Uvidím, jak až daleko se dostanu," odpovídá Olga Šroubková na otázku, kam až hledí. Zatím prý asi nadále směřuje do některého orchestru, nejlépe na pozici koncertního mistra.

Však se také v letech 2014 a 2015 pokusila o konkurz na post koncertního mistra České filharmonie.

Dostala se do druhého kola a sama to považuje za velký úspěch − v tom prvním se o přízeň ucházelo šestnáct talentů.

Díky tomu měla Šroubková možnost několikrát působit u prvního českého orchestru jako host. "Na roli koncertního mistra, a to i zahraničního orchestru, Olga Šroubková talent rozhodně má," soudí také šéfredaktor Harmonie Luboš Stehlík. Ale možná také Šroubková stojí na prahu úspěšné sólové dráhy.