Dvě věci si z antického Řecka vypůjčil americký komorní orchestr Orpheus − jméno mytického pěvce do názvu a demokracii do způsobu práce.

Orpheus Chamber Orchestra, který 21. května vystoupí na festivalu Pražské jaro, vzbuzuje pozornost tím, že se obejde bez dirigenta. Výsledná podoba skladeb je tedy dílem kolektivu. A nejde jen o interpretaci.

Orpheus funguje jako samosprávná skupina, která kolektivně rozhoduje o všem od repertoáru až po výběr hostujících sólistů. V jejich výčtu figurují zásadní jména posledního půlstoletí: jen namátkou klavíristka Martha Argerichová či pianista Alfred Brendel, houslisté Itzhak Perlman a Gidon Kremer, pěvkyně Frederica von Stadeová a Anne Sofie von Otterová. Kvalita hostů je nespornou indicií kvality orchestru.

Koncert

Orpheus Chamber Orchestra & Jan Lisiecki
Rudolfinum, 21. května

Ten vznikl roku 1972 v New Yorku, kde jej založil umělecký manažer Julian Fifer se skupinou spřátelených hudebníků. Demokratické principy stály již u zrodu tělesa, které vždy dbalo také na genderovou vyváženost.

Nejedná se o jediný orchestr bez dirigenta. Například nedávno založený Kaleidoscope Chamber Orchestra pracuje podobně, ale svou image staví na systematickém uvádění světových premiér.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se