Hostem největšího evropského knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem je letos Čína. Zřejmě politicky nejproblematičtější host v éře veletrhu připravil nejen velikostí a šíří záběru ohromující expozici pod heslem "Tradice a inovace", doprovázenou pěti stovkami nejrůznějších akcí včetně autorských čtení, ale třeba i kurzů vaření.

Obavy obhájců lidských práv, že se na veletrhu objeví pouze oficiální spisovatelé, se částečně potvrdily, přestože se organizačnímu výboru po několika letech tvrdých vyjednávání podařilo do programu prosadit i diskuse o politické situaci v Číně nebo pořady věnované Tibetu či Ujgurské oblasti.

Čína přivezla kolem dvou tisíc oficiálních hostů, z toho padesátku spisovatelů. Mezi největší "taháky" patřil nositel Nobelovy ceny z roku 2000 Kao Sing-ťien, žijící v Paříži.

Značnou pozornost poutaly i dvě další laureátky Nobelovy ceny. Zatímco Margaret Atwoodovou, která se 1. listopadu dožívá sedmdesáti let, bylo možné potkat, jak se nenuceně prochází expozicí, tak letošní laureátka Herta Müllerová se pohybovala na veletrhu v ohromném houfu lidí, agentů, nakladatelů i zvědavých čtenářů.

Fakta o Frankfurtu

Veletrh patří k největším a nejstarším akcím svého druhu na světě. První ročník se konal v roce 1949 a účastnilo se ho 205 vystavovatelů. Letos jich bylo 7314.

Návštěvnost

Během pěti dnů navštíví festival kolem 300 tisíc zájemců o literaturu z celého světa.

Budoucnost

Největší pozornost v posledních letech poutají elektronické knihy. Toto přenosné zařízení s velkým displejem se má stát na knižním trhu důležitým artiklem.

Její domovské nakladatelství Hanser bylo prý jen několik hodin po oznámení o udělení ceny zavaleno sedmi stovkami žádostí o prodej licencí některé z jejích knih. Pochopitelně je pro německého nakladatele právě tato chvíle nejlepší na "šroubování" podmínek.

 

Chcete poslední knihu Herty Müllerové Atemschaukel? Dobrá, ale současně se zavážete vydat dalších pět jejích knih. A není nutné ani připomínat, že zatímco před deseti dny bylo možné koupit právě deset let starou dvousetstránkovou novelu za pět set eur, tak nyní je to několikanásobně víc.

V rámci veletrhu se uděluje i několik cen, například Mírová cena německých knihkupců, kterou v roce 1989 obdržel Václav Havel. Letos připadla italskému spisovateli a bývalému politikovi Claudiu Magrisovi.

Už pět let se dva dny před zahájením veletrhu uděluje i Německá knižní cena, obdoba mnohem slavnějších a respektovanějších literárních cen The Man Booker Pize nebo Prix Goncourt. Letošní výrok poroty byl ale zásadně ovlivněn udělením Nobelovy ceny Hertě Müllerové.

Müllerová, německá autorka rumunského původu, byla považována za jednoznačnou favoritku v poměrně slabě obsazeném ročníku Německé knižní ceny, a porotci - zřejmě ve snaze projevit originalitu a nezávislost - ze sto šedesáti jedné nominovaných knih přiřkli ocenění Kathrin Schmidtové za román Nezemřeš.

Je to příběh ženy, která se po krvácení do mozku probouzí z kómatu a hledá ztracenou řeč i paměť. Lakonicky i kousavě ohledává zbytky vzpomínek na rodinu a manželství. Do tohoto světa patří i rozpadající se NDR a roky mezi sjednocením Německa a změnou letopočtu.

V centru zájmu také byla digitalizace v knižní branži a obavy z možných dopadů na knižní trh. Podle vedení veletrhu se finanční krize mírně podepsala i na počtu vystavovatelů: oproti loňským sedmi tisícům tři sta sedmdesáti třem je to letos "jen" sedm tisíc tři sta čtrnáct vystavovatelů ze sedmdesáti čtyř zemí, ubyli především nakladatelé z Německa a východní Evropy.

Českou literaturu zastupuje národní expozice, která představuje vítěze českých literárních cen, nejkrásnější knihy i produkci více než desítky českých nakladatelů. Na veletrhu se také prezentovala česká literatura: v Německu populární Jáchym Topol nebo Iva Procházková, a na českém stánku zahráli Psí vojáci. Příští ročník veletrhu proběhne 6. až 10. října 2010.