"Oslovoval hlavně novou generaci, nabízel jiné zážitky a spoléhal na jejich spontánní touhu po štěstí a volnosti. Objevoval vtipný a rychlý vypravěčský styl, dynamicky spěchající a věcný, bez rozbíhavých metafor, a přitom významově bohatý na charakteristické detaily," charakterizoval Páralovu tvorbu, která byla oblíbená zejména v 70. a 80. letech, v laudatiu Miloš Pohorský.
Páral začínal psát v 60. letech romány, ve kterých kritizoval odcizený život v moderní konzumně založené společnosti.
Pozdější díla z 80. let jsou z žánru sci-fi, ovšem i ta se orientují na široké čtenářské vrstvy. K nejznámějším Páralovým titulům patří Veletrh splněných přání, Soukromá vichřice, Katapult, Milenci a vrazi, Profesionální žena či Válka s mnohozvířetem.
Vajla Stýblová patří v české literatuře k píšícím lékařům, mezi nimiž figurují také třeba Jaroslav Durych, Ludvík Souček, Ota Dub, František Langer, Josef Nesvadba či Vladislav Vančura.
"Profesorka Valja Stýblová dokázala spojit špičkovou vědeckou profesi s citlivým spisovatelským srdcem a podařilo se jí tak ukázat nemocnici bez obvyklých klišé seriálových hrdinství, ale jako prostředí skutečné, reálné, naplněné i lidskými nejistotami, strachem a úzkostí, očekáváním a pochybnostmi - a o to přesvědčivější," píše v laudatiu Jan Cimický.
Pavel Vašák se dlouhodobě věnuje osobnosti K. H. Máchy. Ohlas Máchova díla v letech 1836 až 1858 zpracoval v publikaci Literární pouť Karla Hynka Máchy.
Rozluštil šifrovaný deník
Fenomén básníkova kultu popsal v knize Česká pouť Karla Hynka Máchy, zasloužil se o česko-německé vydání Máje doplněné o první české i německé kritické reflexe.
Máchův šifrovaný deník z roku 1835 zabývající se především intimním vztahem s Lori Šonkovou dešifroval počátkem 80. let za pomoci metod matematické lingvistiky.
S ohledem na Máchův kult nepovažoval tehdy jeho publikaci za vhodnou bez chybějící analýzy tvůrcova vstupu do české literatury, bez popsání geneze kultu i smyslu šifrování v kontextu romantismu.
