Spor o pozůstalost pražských německy píšících spisovatelů Maxe Broda a Franze Kafky nabývá stále kafkovštějších rozměrů. Po vloupáních do izraelského bytu dědičky Havy Hoffeové se údajně ztratily důležité písemnosti.

Právní zástupce Hoffeové Uri Cfat uvedl, že za posledního půl roku byl byt vykraden třikrát, naposledy v pondělí a ve středu předminulého týdne. Izraelská národní knihovna, která o pozůstalost s dědičkami bojuje u soudu, tvrzení o vloupání zpochybňuje.

O dědictví rozhodne soud

Hava Hoffeová je dcerou Brodovy sekretářky Ester Hoffeové, která zemřela před dvěma roky ve věku 101 let. Spolu se svou sestrou Ruth se Hava stará o Brodův archiv, který Ester Hoffeová převzala po smrti Kafkova přítele a životopisce v roce 1968.

Izraelská národní knihovna se však obává, aby vzácné spisy neskončily v zahraničí stejně jako například rukopis románu Proces, který Esther Hoffeová prodala v roce 1988 za zhruba dva miliony dolarů.

Soud v Tel Avivu má rozhodnout o tom, zda jsou dnes zhruba osmdesátileté sestry právoplatnými dědičkami. Národní knihovna rovněž požaduje otevření sejfů sester expertům, aby zjistili co vlastně ukrývají.

Hava Hoffeová podle izraelského deníku Haarec před soudem vypověděla, že při posledním údajném vloupání do jejího bytu zmizely dopisy a notové záznamy. Neví však prý přesně, co se ztratilo.

Její právní zástupce Cfat tvrdí, že šlo hlavně o dopisy, které posílala Ester Hoffeová Brodovi. Všechny opravdu cenné dokumenty beztak údajně nejsou v bytě, ale uložené v trezorech.

Právník izraelské národní knihovny se obává, že mohly zmizet cenné věci. Naznačil však, že se to nemuselo stát při vloupání. Za "pozoruhodnou" totiž označil skutečnost, že se údajná vloupání stala právě v době, kdy prý sestry Hoffeovy začaly v právní bitvě o pozůstalost ztrácet. "Doufáme, že policie vysvětlí, co se tam všechno stalo," řekl právník.

Brod byl tím člověkem, jehož Kafka požádal, aby jeho práce po jeho smrti zničil. Brod se místo toho zasloužil o jejich vydání, a přispěl tak ke Kafkově celosvětové proslulosti. V roce 1939 z Prahy uprchl před nacisty do Palestiny, a to i s Kafkovými rukopisy v kufru.

O Brodovo literární dědictví stojí i německý literární archiv v Marbachu, který vlastní rukopis Kafkova Procesu.