Julie, demoverze

Nick Hornby

Vydal BB/Art Praha 2010. 247 stran. 249 korun.

Nejsou to úplní zkrachovalci, ale lomcuje s nimi intenzivní pocit životní zbytečnosti. Mají ze svého pohledu uspokojivou práci (obvykle v zapadlém obchůdku s deskami, galerii nebo v univerzitní studovně), která je však uživí jen napůl.

Horlivě fandí místnímu fotbalovému klubu, objíždějí rockové koncerty, oprašují sbírku vinylových desek, případně staromilsky zbožňují nahrávky kapel, po nichž dvacet let neštěkl ani pes. O víkendu pak filozofují se stejně postiženými vrstevníky nad půllitrem o nesmrtelnosti brouka.

A tyto "všechny jejich lásky" více či méně trpělivě snášejí jejich málokdy spokojené přítelkyně, milenky a manželky.

Hrdinové románů třiapadesátiletého anglického spisovatele Nicka Hornbyho jsou vcelku snadno rozpoznatelní: navzájem se totiž příliš neliší. Přesto je každá nová Hornbyho knížka velkou události.

Hornby destiluje sám sebe

V případě Hornbyho nejnovějšího románu Julie, demoverze, který právě vychází v českém překladu, to platí dvojnásob.

Příběh čtyřicátníka Duncana, celoživotního hledače pravdy o americkém rockerovi Tuckerovi Croweovi a původu jeho nejslavnějšího alba nazvaného Julie je návratem ke kořenům Hornbyho tvorby - k onomu jemnému konverzačnímu sarkasmu, cynismu a ironii, s nimiž líčí příběhy svých veskrze nudných a obyčejných hrdinů.

Neodolatelně vtipný, nápaditý a zároveň snadno "stravitelný" styl, jakým popisuje milostné vztahy a slabosti současných třicátníků (či spíš už čtyřicátníků), do jejichž příběhů precizně implantuje vlastní vášeň pro fotbal a rockovou muziku, z Hornbyho udělaly jednoho z nejprodávanějších britských spisovatelů současnosti.

V románu Julie, demoverze Hornby z klasických atributů své tvorby destiluje to nejlepší.

Váš idol miluje vaši dívku

Podobně jako hrdina staršího (a už zfilmovaného) románu Všechny moje lásky miluje maloměstský pedagog Duncan hlavně hudbu. Především pak hudbu rockera Tuckera Crowea, figury dvacet let zahalené tajemstvím, o níž debatuje už jenom hrstka asociálních podivínů sdružených na "fanzinovém" internetovém portálu zasvěceném životu a dílu tohoto hudebníka.

Duncan předpokládá, že o Tuckeru Crowovi a dívce, pro niž napsal album Julie, ví všechno. Ve volném čase Julii dokolečka poslouchá, píše o Tuckeru Crowovi pojednání a eseje, které pak publikuje na obskurních serverech, anebo o svém oblíbenci alespoň přemýšlí.

To vše činí Duncan jen s malým pochopením vůči své letité přítelkyni, kurátorce přímořského muzea Annie - ji ohlušující tikání biologických hodin a pocit zoufalého partnerského stereotypu s člověkem, "na kterého zbyla", tu a tam dokonce vzbudí v noci ze spaní, zatímco on nadšeně pátrá po mystériu, které provázelo náhlé zmizení jeho oblíbence na záchodku jednoho nočního klubu kdesi v Minneapolis.

Zvrat v soužití nesourodé dvojice nastane ve chvíli, kdy Annie objeví v Duncanově poště stařičkou studiovou demonahrávku desky Julie. Ve vzteku sepíše kritickou recenzi - a publikuje ji na "tuckerovské" webové stránce. Výsledkem je, že se jí "ztracená" rocková hvězda osobně ozve. A netečný Duncan po čase s hrůzou zjistí, že jeho idol, toho času osaměle žijící nezaměstnaný otec několika dětí, se do jeho dívky zamiloval.

Nick Hornby mistrně vystavěnému příběhu dodává punc autenticity místy hraničící až se sugestivní mystifikací (třeba citováním neexistujících tuckerovských textů z internetové wikipedie). Především však opět dokazuje, v čem tkví jeho největší devíza - totiž v brilantním pozorovacím talentu vůči tomu, čemu se říká krize středního věku.

Související