Soudce a jeho kat, na dostřel od verdunu

Když se v lotrinském maloměstě najde roku 1917 tělíčko desetileté dívky, usedlíci se pouze utvrdí, že starý dobrý svět vzal zasvé. Nehledě na brutální vyšetřování případu je v podezření místní soudce, kterému jde po krku zdejší strážník.

Román poctěný Renaudotovou cenou sleduje, co šok "Velké války" provedl Francouzům s psychikou. Na dostřel od Verdunu rozehrává autor vesnické drama, jež má daleko do Pagnolových provensálských nostalgií, a připomíná hrůzy, jaké při "ulepeném čekání na smrt" viděl Jules Renard. Hrdinové meditující o vině a nevině, nečernobílosti povah i kličkách osudu v něm jen přežívají s vědomím, jak těžké je někdy zabít své mrtvé.

Philippe Claudel, Šedé duše (přeložila Zora Obstová), Paseka 2010, 196 stran

Dobré skutky nezhatí ani krize víry

"Této cizinky se zbavím, ale nejprve musíte získat své matky a sestry, aby dělaly, co dělá ona," reagoval komisař na stížnosti kalkatských obyvatel, podle kterých Matka Tereza schválně otevřela dům pro umírající chudé v blízkosti hinduistického chrámu, aby tak mohla obracet hinduisty na křesťanství. Kniha nepostrádá efektní scénky ilustrující velikost ženy uctívané jako světice už za jejího života.

Na rozdíl od leckdy přeslazené náboženské literatury popisuje i kontroverzní činy a výroky slavné katoličky a nesnaží se je přijatelně interpretovat. Paradox, že dobré skutky činila Matka Tereza většinou v hluboké duchovní krizi, se ale autorovi příliš rozvinout nepodařilo.

Greg Watts, Temné noci Matky Terezy (přeložila Marcela Koupilová), Karmelitánské nakladatelství 2010, 192 stran

Devatero vzdálených, truchlivých vesmírů

V salingerovsky morbidním věnečku "devíti povídek" k nám konečně doputoval nejopěvovanější soubor amerických krátkých próz této dekády. Autor, jehož nakladatelství Host představilo románem Union Atlantic, v něm ulpívá pohledem na poruchách osobnosti, na fixních idejích, mániích, na endogenní depresi i na trýznivých pocitech gayů, kteří si tak jako spisovatel uvědomují, že rovná práva ještě nezaručují vlídný přístup bližních.

Západní civilizace by sice Haslettovy postavy ráda hlasitě zahrnula do své milostiplné náruče, ale ty už znají pravý stav věcí. Radši berou život jako truchlohru, aby se uchránily před realitou, která do jejich vesmíru jen tu a tam vyšle zprostředkovatele.

Adam Haslett, Tady nejste cizej (přeložila Martina Neradová), Host 2010, 240 stran

Krzysztof Varga svým maďarům rozumí

Mocně melancholická, s hlubokým ponorem do nitra maďarské duše je kniha Krzysztofa Vargy, napůl Poláka, napůl Maďara. První kapitola naplňuje příslib z názvu - že se vážné úvahy o Maďarsku a Maďarech budou mísit s jejich kuchyní.

Zbytek je ale jen jakýmsi opakováním už dříve řečeného: že Maďaři jsou neuvěřitelně melancholický národ, který se zatvrdil a opíjí se hlavně proto, že se nevzpamatoval z historické ztráty dvou třetin území v roce 1920. Do velké míry jde o osobní vypořádání s rodinnou historií, které až příliš často sklouzává k jakémusi hospodskému sentimentu a opakování. Nicméně vhodná četba pro ty, kteří se o Maďarech chtějí něco dozvědět.

Krzysztof Varga, Guláš z turula, (přeložil Pavel Peč), Dokořán a Jaroslava Jiskrová - Máj 2010, 188 stran