V kolik nám jede vlak, Watsone?

Pro ty, kteří mají již pětici dosud vydaných CD s příběhy Sherlocka Holmese a doktora Watsona obehranou, je tu dobrá zpráva. Teď jim totiž uleví nový disk s další dvojicí případů. Na nich se v hlavních rolích opět představuje osvědčené duo Viktor Preiss a Otakar Brousek starší, které se ctí navazuje na výkony Miloše Kopeckého a Rudolfa Hrušínského.

V příběhu Dům u měděných buků vyjíždí dvojice na popud guvernantky, která tuší, že v domě, kde slouží, není něco v pořádku. V Makléřově úředníkovi je pro změnu podezřelá firma, kam se majitel snaží úředníka zlákat vysokým platem. Holmes sice říká, že ten případ byl "takový nijaký", ale v tomhle na něj zas nemusíme dát.

Můj hrob je moře, má rakev je loď

Až do jaderné éry "vzájemně zaručeného zničení" nabízely oceány prostor pro poměřování velmocenských arzenálů. Nejrozsáhlejší encyklopedie svého druhu popisuje tři tisíciletí námořního válčení s ohledem na památné bitvy i všední útrapy osádek "plovoucích hrobů", které anglický popularizátor vojenských dějin líčí s úspornou empatií archiváře.

Zatímco ve starověku si národy ničily galéry kvůli odbytištím ve Středomoří, v novověku šlo už o nepokrytý koloniální export a import - případně výpalné vybírané licencovaným pirátem sirem Francisem Drakem. Druhá světová válka pak téma obohatila i o honičky spojeneckých konvojů s ponorkami Osy.

Nepříliš známý, jenž mnohým utanul v paměti

V rámci edice Česká knižnice konečně došlo na svazek se dvěma prózami Josefa Jedličky (1927-1990), jednoho z velkých solitérů české literatury druhé poloviny dvacátého století. Ostatně přetržitá próza Kde život náš je v půli se svou poutí (1966) a rozsáhlá rodinná kronika Krev není voda (1991) to jasně prokazují.

Tento svazek jistě patří k edičním počinům roku a navíc potvrzuje smutnou pravdu - lidé odcházejí, dobré knihy zůstávají. Josef Jedlička se nedočkal ani prvního vydání románu Krev není voda, editor Emil Lukeš se nedočkal nynějšího vydání, které připravoval, a manželka Josefa Jedličky, básnířka Viola Fischerová, jej patrně také ani vidět nestihla.

Přehřívá se nám termostat, nebo mozek

Bestseller německé literatury faktu roku 2007 sleduje proměny zemského klimatu a jejich vliv na myšlení společnosti od doby ledové. Bez nich by totiž člověk nevytáhl paty z Afriky a nezažil zemědělskou revoluci, ale možná ani hladomory či čarodějnické procesy v "malé době ledové" koncem 16. století.

Wolfgang Behringer je ekocentrik, podmiňující sociální vývoj ději přírodními, a též ekocentrista, jenž nepřitakává ani radikálům varujícím před globálním oteplováním, ani zastydlým odmítačům této představy. V otázce tajuplného termostatu Země, jehož logika je vážně ve hvězdách, věří přizpůsobivosti organismů vůči změnám - čili inteligenci.