Loňské 20. výročí pádu Berlínské zdi je inspirací povídkové antologie deseti evropských autorů, jejíž český překlad před několika dny vydalo brněnské nakladatelství Host. Všechny texty v knize nazvané 1989 - Příběhy zdí pojednávají o zdech a bariérách mezi lidmi, ať už skutečných, nebo pomyslných. Berlínská zeď je dodnes symbolem rozděleného světa; ani po jejím pádu však lidé nepřestali stavět nové zdi, uvedli nakladatelé v anotaci knihy.

Mezi zastoupenými autory je také český literát Jiří Kratochvil, jenž v krátkém textu Johánek a king psal o zdech tvořených monitory počítačů, které zdánlivě spojují lidi, ale každý je před nimi sám. Německou literaturu zastupuje držitel Nobelovy ceny Heinrich Böll, který zemřel čtyři roky před pádem Berlínské zdi.

Velké graffiti o snu

V antologii jsou dále například minipovídky úspěšné španělské spisovatelky Elii Barelóové a významné ruské dramatičky Ludmily Petruševské. Polka Olga Tokarczuková, známá díky překladům i českým čtenářům, napsala povídku o pohraničníkovi strážícím současnou zelenou hranici před migranty z rozvojových zemí. Knihu popisovanou jako "velké graffiti o snu, o ideálu, namířené proti intoleranci a smutné šedi zdí" ilustroval Hennig Wagenbreth.

Povídky se mnohdy nesou v pohádkovém nebo fantaskním duchu. "Kniha se stala bestsellerem loňského knižního veletrhu v Římě, kromě italského vydání vyšla také ve Francii, Německu, Polsku, Rusku a Španělsku, další cizojazyčná vydání se připravují," uvedla Dana Blatná z Hostu.

Spíše než fakta o železné oponě zprostředkovávají povídky čtenářům pocit ze života v rozděleném světě plném neprostupných hranic. Upozorňují také na současné dělení světa z rasových pohnutek, kvůli víře, kultuře a majetku.

Kolik měřila zeď?

V knize ale nechybí ani přesné údaje o Berlínské zdi. Čtenáři se tak například dozvědí, že celková délka zdi činila 112 kilometrů a při pokusu o její překonání zahynulo nejméně 136 lidí. Dalších 48 lidí zemřelo při kontrolách na přechodech nebo bezprostředně po nich.

Zeď mezi východní a západní částí Berlína vyrostla v roce 1961. Ještě v lednu 1989 východoněmecký vůdce Erich Honecker prohlásil, že zeď bude existovat 50 i 100 let, pokud to bude potřeba. Nakonec symbol studené války padl v listopadu 1989.

Související