V Lipsku dnes vyvrcholilo literární šílenství, které do tohoto německého města každý rok přinese mezinárodní knižní veletrh. Ani letošní ročník nebyl výjimkou a lipské výstaviště od čtvrtka čelilo náporu milovníků všech žánrů všech věkových skupin.

Pozornost přitáhli i čeští autoři, i když podle očekávání ne takovou, jaké se loni těšil příjezd zpěváka Karla Gotta. Organizátory českého stánku to ale prý nemrzelo. Na nezájem o českou expozici si totiž stěžovat nemohli.

České předčítání

"Vzhledem k tomu, že stoupl počet návštěvníků celkově, tak to bylo znát i u nás," řekla ČTK Jana Chalupová ze společnosti Svět knihy, která českou prezentaci každoročně připravuje. Velký zájem podle ní měli návštěvníci o českou dětskou literaturu a komiksy, které se obecně už tradičně řadí k tahákům lipského veletrhu. Prázdnotou nezela ani veřejná čtení osmi českých autorů, kteří letos do Lipska přijeli.

Chalupové tak příliš nevadilo, že si tentokrát na veletrh nenašla cestu žádná česká mezinárodně známá osobnost jako loni "zlatý slavík" Karel Gott. "Loni tu spíš byli fanoušci a při vší úctě, myslím, že z nich zájemců o literaturu bylo minimálně. Mám-li to říct upřímně, více si vážím toho, že na čtení přijde nějakých 60 až 80 skutečně zájemců o české autory, než když sem dorazí pětistovka fanynek Karla Gotta," poznamenala Chalupová.

Jednou z českých zástupkyň byla spisovatelka Milena Oda, která na rozdíl od svých kolegů píše německy a působí hlavně na německém knižním trhu. Na výstavišti představila svou povídkovou knihu Ferenc, která nyní vychází i v češtině. "Ferenc je úplně první povídka, kterou jsem napsala v němčině před deseti lety. Strašně si jí vážím a hlavně toho, že vychází v původní verzi jako v němčině," netajila spisovatelka, která nyní žije v New Yorku, radost z průniku i na český literární trh.

Čeští autoři se ale nepředstavili jen na lipském výstavišti. Držitel ceny Jiřího Ortena z roku 1992 Jaroslav Pížl svým živelným projevem bavil návštěvníky pátečního čtení ve "skoročeské" restauraci U Fleků. "Vždycky se snažím přes ten text sestoupit zpátky k tomu okamžiku, který ho inicioval, takže se zákonitě dostávám k nějaké emoci," vysvětlil své prožitky při četbě ze svého posledního románu Adrenalin, kterou si přišli poslechnout také další čeští spisovatelé účastnící se veletrhu David Jan Novotný a Stanislav Komárek.

Populární mangu zbrzdilo zemětřesení

V Lipsku se letos uskutečnilo přes 2000 čtení, na nichž vystoupilo okolo 1500 autorů. Podobně jako v českém případě se nečetlo jen na výstavišti, ale na více než 300 místech po celém městě. Veletrh se na životě Lipska podepsal i jinak. Ulice zaplnily stovky mladých lidí převlečených za postavy z japonský komiksů (manga), kterým již tradičně na lipském výstavišti patří sobota. Mnoho těchto často až děsivě vyhlížejících kostýmů tam ale bylo vidět i v závěrečný den, a to včetně českého stánku.

Prezentaci populárních japonských komiksů však poznamenala nedávná přírodní katastrofa v zemi jejich původu, kvůli níž někteří vydavatelé do Německa nedorazili. Japonskou tragédii na veletrhu připomínaly také peněžní sbírky na pomoc obětem ničivého zemětřesení a následné vlny cunami, ale například i stánek ekologické organizace Greenpeace s rádcem, jak se chovat při jaderné havárii, jaká po neštěstí postihla japonskou elektrárnu Fukušima.

V Lipsku se na rozdíl od největšího německého knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem dostává vždy velkého prostoru literatuře ze střední a východní Evropy. Letos to ale platilo dvojnásob a dnes končící ročník by se dal označit doslova za balkánský.

Nabídl největší přehlídku děl z toho regionu v dosavadní historii veletrhu, na který ze zemí bývalé Jugoslávie tento rok přijelo přes 100 autorů. Okolo 60 z nich ze Srbska, jehož literární tvorba byla hlavním tématem lipského veletrhu.

K jeho dalším středobodům patřila digitalizace literatury, ať již v podobě stále oblíbenějších elektronických knih, nebo audiotitulů, kterým organizátoři vyhradili dokonce vlastní arénu. Nechybělo ani několik zajímavostí a kuriozit. K těm prvním se určitě řadila "mluvící tužka", která za majitele přečte knihu nebo její pasáž, a jemu tak stačí jen poslouchat.

Do kategorie kuriozit pak spadala například nejdelší grafická publikace na světě, která se dá roztáhnout do délky 66 metrů, nebo kamenné knížky vyráběné jedním německým kamenictvím.

Související