Německý literární archiv v Marbachu a vědecká knihovna Bodleian Library při britské Oxfordské univerzitě společně za smluvenou cenu odkoupí část korespondence pražského židovského spisovatele Franze Kafky. Jde především o Kafkovy dopisy sestře Ottilii (oba na snímku).

Jejich dražba plánovaná na 19. dubna se tedy podle agentury DPA neuskuteční. Obě instituce tak chtějí zabránit tomu, aby vysoce ceněná korespondence skončila v rukou soukromých spekulantů, kteří by se mohli pokusit dopisy jednotlivě rozprodat.

Výše ceny je tajná

Německý a britský archiv získají za nezveřejněnou částku 111 dopisů a pohlednic, které si vyměnili Franz Kafka (1883-1924) a jeho nejmladší sestra, jíž říkal "Ottla". Dohoda s dědici, kteří si od dražby v berlínské aukční síni Stargardt slibovali půl milionu eur (přes 12 milionů korun), byla uzavřena v pondělí. Od konce května už má být korespondence vystavena v Marbachu a později také v Oxfordu.

Kafkovi dědicové na základě dohody předají archivům také 23 dopisů, které napsala Kafkova matka svým dětem, a další tucet literárněhistoricky významných rukopisů.

 

Německá a britská strana se o náklady odkupu podělily rovným dílem. Rukopisy mají být později uloženy v Marbachu s tím, že hlavní knihovna Oxfordské univerzity si je bude smět přednostně půjčovat.

 

Proti aukci protestovaly německé kulturní instituce. Náklady z německé strany nesou kromě spolkových zemí a ministerstva kultury také soukromí donátoři.

Ředitel německého literárního archivu Ulrich Raulff získání dopisů označil za šťastnou zprávu pro literární svět. "Učiní velkolepou čáru za napínavou kapitolou ve stále pohnutém a dramatickém příběhu posmrtného života nejslavnějšího spisovatele 20. století," prohlásil.

Vzpoura proti otci

Dopisy Ottilii platí za obzvlášť cenné, neboť pražský autor v nich nezvykle otvírá své nitro. Poté, co se ostatní sourozenci od rodiny pražského velkoobchodníka Hermanna Kafky odstěhovali, museli Franz a Ottilie společně čelit autoritářskému otci, což je vnitřně spojovalo.

O devět let starší Franz pak stál na straně své sestry, když se proti vůli otce rozhodla během první světové války koupit pozemek na západě Čech i v jejím dlouho tajeném vztahu s katolíkem Josefem Davidem. Jejich manželství bylo v roce 1942 rozvedeno a Ottla jako židovka putovala do koncentračního tábora v Osvětimi, odkud se už nevrátila.

Související