Snadný prachy jsou románovým ekvivalentem filmového thrilleru a prvním dílem Stockholmské noirové trilogie švédského advokáta a spisovatele Jense Lapiduse (1974). Na Snadný prachy pak navázal romány Hlavně to neposrat (2008) a Život deluxe (2011).

Děj Snadných prachů se odehrává ve Stockholmu, kde něco znamenají pouze lidé patřící k nějakému gangu. Ať už jsou tím gangem obchodnické, či aristokratické kruhy na vrcholku švédské společnosti, anebo naopak jen o málo bezskrupulóznější uskupení, která se přetahují o moc ve stockholmském podsvětí: Hells Angels, Bandidos, Turci, Jugoši, Arabové, Original Gangsters.

Až vyrostu, budu gangster

Thriller má tři hrdiny: dva jsou mladíci, kteří ještě neztratili všechny zábrany, a přesto nemohou či nechtějí žít takovým tím poctivým, dříčským, ušláple středostavovským, průměrně majetným životem bezvýznamné, pořádkumilovné většiny.

Jak chilský přistěhovalec Jorge Salinas Barrio, tak rodilý Švéd Johan Westlund alias JW odmítají "suedi style spojený s jistotou". Touží "být ve hře" - což zde znamená účastnit se obchodu s drogami, a zejména s kokainem. Právě v této hře se dají relativně snadno vydělat titulní prachy, které přistěhovalce zachrání před ponižujícím živořením a Švédovi bez zázemí a kontaktů umožní "pařit" se smetánkou jako rovný s rovnými.

 

Posledním z hrdinů je mlátička Mrado, jeden ze zástupu starších a mnohem cyničtějších Jugošů - rozuměj Srbů -, kteří se do Švédska přistěhovali po válce v Jugoslávii a stmeleni válečnou minulostí pracují pro bosse Radovana. Osudem všech tří gangsterů je zakusit, že ve vzrušující hře o peníze lze nejen vyhrát, ale i leccos ztratit.

 

Hlavně nebýt lůzr

Většina vyprávění se nese v lehce hravém, hovorovém stylu prošpikovaném slangem, inspirovaným hlavně angličtinou. Ten má autenticky evokovat řeč drsných "hráčů", kteří spolu v ulicích a krčmách soupeří o Stockholm, ale také mluvu frajerů a plejbojů, kteří to roztáčejí v klubech a na divokých party.

Místy je děj prokládán policejními hlášeními či soudními rozsudky, Jens Lapidus však má daleko do spisovatele, který by dokázal vypravěče a postavy odlišit jazykem - a tak Jorge, JW i Mrado, ač každý jiný, jsou nakonec ve slovech i v myšlenkách všichni tři stejně nudně cool.

KNIHA

Jens Lapidus
Snadný prachy
(Přeložila Helena Stiessová)
Argo, Praha 2011
468 stran, 398 korun

V hrdinech se amorálnost, pokud jde o obecné hodnoty, zajímavě mísí s gangsterskou morálkou a hlavně s přirozenou mravností, jež vyplývá ze vztahů k blízkým a milovaným. Jak Jorgeho, tak Johana umravňuje především láska k sestře a rodičům. Jorge sní o matce i mateřské zemi a těší se, že bude strýcem. Johan se zase nedokáže lehce smířit ani se sestřiným zmizením, ani s otcovským odsudkem. Mrada polidšťuje už jen láska k dcerce, o niž by mohl ve sporu s bývalou manželkou snadno přijít.

Nejvíc se ale autorovi daří vytvořit obraz Stockholmu jako města, v němž už pro žádné normální, to jest čestné, pracovité, odpovědné, daně platící Švédy vlastně není místa. Jen na to ti obyčejní Stockholmané zatím nepřišli.

Snadný prachy jsou lehké čtivo, které se nevyrovná Miléniu Stiega Larssona. A už vůbec nemá cenu srovnávat je s detektivkami Henninga Mankella či Arnaldura Indridasona. Pokud však čtenář za dlouhých letních večerů nebude mít po ruce nic lepšího, snad mu poskytnou kýžené rozptýlení. A ještě tím Jensi Lapidusovi dá vydělat snadný prachy.

 

Související