Kde je mafie, tam se točí peníze. V nadsázce to platí i pro český literární trh. Nakladatel Martin Reiner totiž s posledním románem nejprodávanějšího českého spisovatele Michala Viewegha nazvaným Mafie v Praze letos dosáhl historicky nejvyššího obratu za 20 let svého podnikání.

I když čeští nakladatelé obvykle nezveřejňují, kolik kusů knih "jejich" komerčně úspěšní autoři prodali, je pravděpodobné, že Reinerův úspěch nemá na tuzemském trhu obdobu - tedy pokud jde o knihu českého beletristy.

Michal Viewegh tak znovu potvrdil, že je jedním z mála zdejších spisovatelů, kteří se pohodlně uživí psaním beletrie. A těch pár ostatních za ním výrazně zaostává.

Viewegh mezi klasiky

Majitel nakladatelství Druhé město Martin Reiner tohoto komerčního úspěchu dosáhl riskem, který vyšel: zvýšil cenu knihy nad obvyklou míru. "Je to souběh dobrého prodeje a ceny," vysvětluje Reiner. Třistačtyřicetistránková Mafie v Praze je vedle titulu Báječný rok (Deník 2005) a románu Účastníci zájezdu jednou z nejobjemnějších knih, které kdy Michal Viewegh napsal.

"Distributor nám proto navrhl poměrně vysokou cenu, o které jsme s Michalem pochybovali, ale nakonec jsme si dali říct," dodává Reiner. Zatímco Báječný rok nebo Účastníci zájezdu jsou k dispozici za 328, respektive 271 korun, Mafie v Praze se prodává za 389 korun. Doposud si ji koupilo přes 80 tisíc čtenářů, "Mafie" tedy "protočila" zhruba 31 milionů korun.

"Za stejně krátké období se sice prodalo víc kusů Románu pro muže, který se dostal přes hranici jednoho sta tisíc kusů v rekordně krátkém čase, ale při vyšší ceně jsme s Mafií v Praze vydělali víc," říká Reiner. Oněch 31 milionů ovšem nejde na konto nakladatele. Nejprve se z částky odečte DPH, dalších více než 40 procent dostane distributor. Do nakladatelství doputuje sotva polovina sumy, z níž teprve nakladatel zaplatí výrobu.

Z Vieweghových knih dosáhlo kromě Románu pro muže podle Reinera stotisícové hranice prodaných výtisků několik titulů - Báječná léta pod psa, Výchova dívek v Čechách a Biomanželka. Mafie v Praze už také dostala šanci, protože nakladatel před měsícem objednal dvacetitisícový dotisk.

Podle odhadu Martina Reinera dosáhly dvě desítky knih, které Michal Viewegh doposud napsal, prodaných nákladů mezi jedním a půldruhým milionem kusů. Takovým číslům konkurují jen nežijící klasici české literatury.

V řádech statisíců výtisků, které spisovateli zajistí slušnou existenci, se pohybují souhrnné prodeje ještě několika českých autorů. Aby se beletrista uživil, nehledě na to, zda jsou jeho tituly považovány za pouhé "čtivo" nebo hodnotnou literaturu, musí splnit dvě podmínky: pravidelně vydávat a hodně prodávat, a to nejlépe žánrovou literaturu, třeba romány pro ženy a dívky či historické detektivky. V těchto "disciplínách" mají na českém trhu poměrně výsadní postavení Lenka Lanczová a Vlastimil Vondruška.

Ačkoliv se na tyto autory nezaměřují média, jejich komerční úspěch je výrazný. Nakladatelé - firmy Víkend a MOBA - sice odmítají zveřejnit počty prodaných výtisků, potvrzují však, že dívčí romány Lenky Lanczové i historické detektivky Vlastimila Vondrušky běžně dosahují hranice českého bestselleru, za niž je považováno deset tisíc prodaných kusů.

Za 20 let vydala Lenka Lanczová už sedmapadesát titulů a MOBA nabízí čtyřiatřicet Vondruškových knih. Podle Petra Loveckého z nakladatelství MOBA přispívá k vysokým prodejům knih Vlastimila Vondrušky i to, že intenzivně jezdí besedovat se čtenáři. "Už navštívil asi tři sta knihoven," říká Lovecký.

KOLIK VYDĚLAJÍ ROMÁNY

Pouze psaní se může v Česku věnovat jen několik autorů. Většina své příjmy musí skládat z více zdrojů.

60 000 výtisků

Ojedinělého prodejního úspěchu dosáhlo španělské vydání románu Sedmikostelí (1998) spisovatele Miloše Urbana. Překlady knih českých beletristů se přitom většinou prodávají v počtu několika tisíců kusů.

31 milionů korun

zatím utratili čeští čtenáři za poslední román Michala Viewegha Mafie v Praze. Doposud nejdráže nabízené autorovy knihy bylo prodáno kolem 80 tisíc výtisků. Vieweghův nakladatel tak dosáhl historicky největšího obratu za dvacet let svého podnikání. Tato částka ovšem nejde na jeho konto. Nejprve se z ní odečte DPH, dalších 41 procent dostane distributor. Do nakladatelství doputuje sotva polovina částky, z níž teprve nakladatel zaplatí výrobu.

10 000 výtisků

Za český bestseller je považována kniha, jejíž prodej dosáhne počtu deseti tisíc výtisků.

"Netuším, kolik knih jsem prodala, jde to mimo mě, je to čistě věc nakladatele," říká Lenka Lanczová a odmítá, že by někdy opustila práci knihovnice ve Slavonicích a stala se spisovatelkou na plný úvazek. "Psaní by pak už nebyl koníček. A co je povinné, to nebaví," říká autorka, která prodala odhadem nejméně půl milionu výtisků.

Ti čeští beletristé, kteří jsou víceméně respektovaní kritikou, většinou musejí své živobytí skládat z mnoha zdrojů. Pouhým psaním knih se obvykle neuživí. Prodané výtisky jejich děl se pohybují v řádech tisíců, když náhle vyskočí přes 20 tisíc, jako se to stalo knize Zmizet Petry Soukupové, jež získala ocenění Magnesia Litera, je to považováno za událost. Petra Soukupová se přesto živí především jako scenáristka.

"Na českém literárním trhu nikdy větší část spisovatelů nebude profesionály v ekonomickém slova smyslu. To platí historicky a příliš se to nemění," říká ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd Pavel Janáček. Připomíná, že sami spisovatelé se málo hlásí o část "koláče", který je z prodeje knihy k dispozici.

Navíc představa o spisovatelství jako profesi spíš zaniká. Spisovatelé nemají potřebu formulovat společné zájmy, na rozdíl od jiných profesí na knižním trhu - nakladatelů, knihkupců, tiskařů... A především spisovatelé s uměleckými aspiracemi mají pro svou práci nejméně ekonomických pohnutek. Jde o to, aby jejich dílo vyšlo, honorář je vedlejší.

Desetiletími jako spisovatel na volné noze prošel Ivan Klíma. V socialistickém Československu sice jeho knihy nesměly vycházet, ale vždy ho uživila zahraniční vydání, a to zhruba z osmdesáti procent i po listopadu 1989. Až v posledních letech, kdy vydal dva díly memoárů Moje šílené století, zaznamenal komerční úspěch také v Česku. "Ale to bylo prvně v životě, kdy mě české vydání uživilo," říká.

Kromě dvou knih bylo dílo Ivana Klímy přeloženo do angličtiny i němčiny, ale v jakých nákladech se v zahraničí prodávalo, spisovatel neví.

"Moje vodítko je to, co se psalo v jedné stařičké recenzi: Má svůj malý okruh věrných čtenářů. Z toho soudím, že to enormní náklady nebyly, ale mé knihy vyšly ve více než 30 jazycích."

Prosadit českého spisovatele v zahraničí není snadné ani v případě Michala Viewegha. Neplatí, že domácí úspěch se odrazí v cizině. Dana Blatná, která je agentkou několika českých autorů, včetně Viewegha, říká, že mu v Německu sice vychází jedna kniha za rok či dva, ale částky, které za ně dostává, nepřevýší asi šest tisíc eur.

"Z ostatních zemí jsou to stovky eur a mnohdy se musím doprošovat téměř jakéhokoliv honoráře," říká Blatná, která sama zastupuje české spisovatele "až po práci".

"Kdybych byla schopna se tím uživit, tak nehledám zaměstnání jinde," dodává Dana Blatná, která pracuje v nakladatelství Host.

KNIHY V ČÍSLECH

10 procent

Obvyklý honorář českého beletristy se pohybuje kolem deseti procent z tržeb. Například Martin Reiner z nakladatelství Druhé město ale platí autorům, u nichž není šance, že by si procenty z prodeje vůbec vydělali, paušál: "Třeba za sbírku poezie pět tisíc korun a za prózu, o které se ví, že se jí prodá 300 až 400 kusů, dostane autor deset tisíc jednorázově. Aspoň pro dobrý pocit."

26 procent

Beletrie tvoří zhruba čtvrtinu z celkového počtu knih vydaných ročně v Česku.

5 knih

Každý Čech starší 15 let si podle statistiky Svazu českých knihkupců a nakladatelů koupil v roce 2010, kdy byly knihy zahrnuty do desetiprocentní sazby DPH, v průměru 5,1 titulu. V roce 2007, kdy byly knihy zatíženy jen pětiprocentní DPH, to bylo 6,6 titulu. Letos knihy podléhají už čtrnáctiprocentní DPH.

Někdy se dílo českého spisovatele dostane v zahraničí do kuriózních souvislostí. "Například Michala Ajvaze si v Americe zařadili do zvláštní kategorie sci-fi, přitom by se v jeho případě měli přiklonit spíš k magickému realismu. Michala Ajvaze to spíše pobavilo a byl rád, že získal nové čtenáře," líčí Dana Blatná.

Jenže v jiných zemích nálepka sci-fi nakonec u nakladatelů vydání Ajvaze často zhatí: "Řeknou mi: Ne, my sci-fi nepublikujeme."

Ze současných českých beletristů dosáhl největšího jednorázového zahraničního úspěchu Miloš Urban, který jinak pracuje jako nakladatelský redaktor. Španělské vydání jeho Sedmikostelí se prodalo v nákladu 60 tisíc výtisků. "Proč to tak bylo, je velká záhada, žádná z mých dalších knížek se už takhle neumístila," říká respektovaný autor, jehož romány jsou samy o sobě záhadné.

V Česku sice náklad Sedmikostelí, Stínu katedrály, Santiniho jazyka a předposledního románu Lord Mord překročil desetitisícovou hranici, ale španělského úspěchu nedosáhl. Knihy Hastrman a Mrtvý holky překročily osm tisíc prodaných výtisků.

Podle Urbana jsou příjmy z českých vydání jeho knih "přivyděláním si k průměrnému platu". Uživily by ho jen tehdy, kdyby neměl rodinu. Španělský úspěch by prý sice stačil alespoň na část života věnovaného jenom psaní, jenže: "Koupíte si lepší byt, lepší auto a potom zase znova počítáte, jestli budete mít na složenky," vysvětluje vystudovaný nordista, jehož knihy jsou k dispozici ve více než deseti jazycích, kromě skandinávských.

"Tam o mě nikdy neměli zájem, jako kdyby vycítili, že jsem vystudoval norštinu a sám jsem v jejich literatuře nenašel skoro žádného autora, který by mi byl blízký," říká spisovatel, jenž nechápe současný masivní zájem o severské detektivky, ty ho prý vůbec nebaví.

Skandinávští autoři přitom pocházejí ze zemí, v nichž žije méně lidí než v Česku. Jejich komerční úspěch tedy závisí na "exportu" do cizích jazyků.

Petr Lovecký z nakladatelství MOBA, které vydalo také přes třicet severských detektivek, míní, že čeští spisovatelé mohou být vlastně spokojeni. Český trh je větší než švédský, finský, norský či islandský. "Na Islandu se psaním uživí jeden jediný autor," glosuje situaci Lovecký s odkazem na zemi, v níž žije pouhých 318 tisíc obyvatel.

S přispěním Pavla Mandyse

Rozdělení tržeb za knihy v souvislosti s výší DPH

ZDROJ: SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

Související