Gianrico Carofiglio

Nevědomý svědek

2012, Host, přeložila Zuzana Jurková

 

Dobře si pamatuju předchozí den, vlastně předchozí odpoledne, kdy to všechno začalo.

Od mého příchodu do kanceláře uplynulo už čtvrt hodiny, a mně se vůbec nechtělo pracovat. Už jsem zkontroloval elektronickou poštu i poštu papírovou, uspořádal pár písemností, které nebyly na svém místě, vyřídil několik zbytečných telefonátů. Zkrátka jsem vyčerpal všechny záminky k odkládání práce, a tak jsem si zapálil cigaretu.

Teď si cigaretu v klidu vychutnám a pak začnu.

Až bych dokouřil, byl bych si našel něco jiného. Možná bych sešel dolů, protože bych si vzpomněl na jednu knížku, kterou jsem si chtěl jít koupit do knihkupectví, a už jsem to dlouho odkládal.

Zatímco jsem kouřil, zazvonil telefon. Byla to interní linka, moje sekretářka z přijímací místnosti.

Přišel nějaký pán, který nemá domluvenou schůzku, ale tvrdí, že jde o naléhavou záležitost.

Schůzku většinou nemá domluvenou nikdo. Lidé se na advokáta v oboru trestního práva obracejí, když mají vážné a naléhavé problémy nebo když jsou přesvědčeni o tom, že je mají. Což je samozřejmě totéž.

V mé kanceláři to v každém případě fungovalo takto: když nějaký pán či paní potřebovali mluvit s advokátem, moje sekretářka mi zavolala. Pokud jsem právě neměl čas — například jsem měl jednání s jiným klientem —, nechal jsem dotyčného čekat, dokud neskončím.

Pokud jsem čas měl, jak tomu bylo i tehdy odpoledne, nechal jsem dotyčného čekat tak jako tak.

Aby bylo jasno, v této kanceláři se pracuje, přijmu vás jen proto, že jde o naléhavou věc.

Řekl jsem Marii Terese, aby pánovi sdělila, že ho budu moci přijmout za deset minut, ale že se mu nemůžu věnovat moc dlouho, protože později mám důležitou poradu.

Lidé si myslí, že advokáti mají často důležité porady.

O deset minut později pán vstoupil. Měl dlouhé černé vlasy, dlouhý černý plnovous a vytřeštěné oči. Sedl si, opřel se o psací stůl a nahnul se směrem ke mně.

Myslel jsem si, že určitě řekne: „Zabil jsem svou ženu a tchyni. Jsou dole v autě, v kufru. Naštěstí mám kombíka. Co teď budeme dělat, pane advokáte?“

Neřekl to. Měl obytný přívěs, ve kterém opékal párky a hamburgery. Zabavili mu ho úředníci z hygienického ústavu, protože čistota, v jaké tento pán připravoval pokrmy, by se dala srovnat se stavem kanálů v indickém Váránasí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.