Do titulní role své rozhlasové hry z roku 1966 Cyril si Karol Sidon představoval Jana Wericha. Jemu se ale monolog muže, možná ještě ne moc starého, ale nemocí k úmyslu sebevraždy dohnaného, zdál být pro jeho naturel příliš depresivní.

Ačkoli se Cyril nakonec neoběsí, a dokonce navzdory svému sužovanému tělu vykřeše v mysli pár útěšně radostných myšlenek, má Werich pravdu. Sidonovy hry, které poprvé v úplnosti vycházejí v nakladatelství Akropolis, jsou smutné. Střízlivě a cynicky pitvají lidský úděl, kornatění vztahů i nelidské mechanismy společenských řádů.

Werich se ale zároveň mýlil, jestli si myslel, že by sidonovská látka nešla vůbec dohromady s jeho obrazem laskavého klauna. Dramatik - stejně jako před ním Werich - miluje slova ušpiněná obyčejností, ze kterých lze vyčíst nepochopitelnou příchylnost k životu natruc všem důkazům o špatnosti světa. "Říkal jsem si, než se Božena vrátí, budu hotovej! A teďkyn je vlak už zasejc tady a já eště stojím na židli, provaz na krku, a nic."

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.