Dřív než fotografie vytáhla do světa v bláhové víře, že má monopol na zachycení skutečnosti, dovedli být lidé hluboko uvnitř chodícími galeriemi obrazů.
Henry David Thoreau z Concordu, tulák s harvardským diplomem a depresí znásobenou necitelností maloměšťáků, by tehdy silou svého pohledu předčil i rentgen. V cestopisném souboru Mainské lesy (knižně 1864), jehož české uvedení připomnělo letošní 150. výročí úmrtí otce-zakladatele americké tradice přírodního eseje, je pronikavost autorova vidění patrná na každé míli jeho putování.
A tak když se tu Thoreau na pramici odpichuje bidlem, v kánoi pádlem a ve skalách sukovicí, na sobě klobouk košuťák a plášť naprosto nepodobný dnešnímu outdoorovému oblečení, i přes hradbu času dokazuje, že házení staré literatury do starého železa je zvlášť v jeho případě trestuhodné kulturní klišé.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
