Ukrajina, davaj, Ukrajina!

Pjatras Kaminskis umřel dva dny před Novým rokem. Tři a půl dne proležel v okresní nemocnici, ale stejně ani jednou nepřišel k vědomí. 

Saša Melnyk, poslední, kdo viděl Pjatrase živého, vypráví, že dvě minuty před neštěstím si dotyčný pohvizdoval něco veselého. Oba spolu vylezli na střechu strážnice, aby připravili televizní anténu, protože na Oděse právě dávali Bílé slunce pouště — oblíbený film kosmonautů. 

Dívat se na televizi je na strážnici zakázáno. Copak dívat se — ani televizor tam být nesmí! Ale tam u nás si toho nikdo nevšímal, zatím. Po Pjatrasově smrti vojáci sami přinesli televizor spolu s tou pitomou anténou na štáb. Teď náš velitel ve volném čase, když nemá žádné pojebané služební povinnosti, sleduje oblíbený pořad Člověk a zákon. 

I když pitomá nebyla vlastně anténa, ale roura. Roura stála na střeše strážnice, byla špatně připevněná a viklala se. Ani ne týden před tou nocí jsme poslali kohosi z mladých vyhlížet, jestli už se neblíží civil, a on, mladý zobák, na tu zkurvenou rouru vylezl, ale nic se nestalo. Takže i to, jak to dopadlo s Pjatrasem, svědčí, že — buď jak buď — osudu neunikneš. 

Saša Melnyk, pokud se mu dá věřit, prý cítil, že to špatně skončí. „Chápeš, normálně jsem to jako cítil,“ tvrdí nyní Saša. Takže když Pjatrasovo tělo vynášeli ze služebního vchodu okresní nemocnice, Saša už vykládal Manukianovi, jak chtěl nešťastníka zadržet a nedovolit mu, aby vylezl na tu rouru, ke které byla připevněná anténa. Ale Pjatras si jenom pohvizdoval cosi veselého. A ještě řekl: „Nemel, pro nás němce je to hračka!“ (Litevcům, Lotyšům a Estoncům jsme říkali „němci“, a jim to nevadilo.) 

Saša tvrdí, že to byla poslední Pjatrasova slova. Roura se zakymácela a na okamžik se nachýlila jako šikmá věž v Pise. Pjatras z ní sletěl naznak na betonovou střechu strážnice a roura dopadla na něj. 

To, že se roura nachýlila jako šikmá věž v Pise, právě jako šikmá věž v Pise, Saša prostě opakuje vždycky, když o tom vypráví. Nejspíš i u výslechu jim říkal to samé. Saša má hotovou vejšku, ví kdeco. Ale v tom okamžiku ztuhl, omráčený kaluží krve, která rostla kolem Pjatrasovy hlavy.