Philip Roth 

Sabbathovo divadlo 

2008, Mladá fronta, přeložil Jiří Hanuš

 

Buď odpřísáhneš, že nebudeš šoustat jiné, nebo je mezi námi konec. 

Tak znělo ultimátum, k zbláznění nepravděpodobné a zcela nečekané ultimátum, jež uslzená dvaapadesátiletá milenka předložila svému čtyřiašedesátiletému milenci v den výročí vztahu, který s podivuhodnou prostopášností trval – a co bylo ještě podivuhodnější, zůstal jejich tajemstvím – třináct let.

Ale teď, když mu hormonální hladina klesá, prostata zbytňuje a pravděpodobně mu nezbývá víc než pár let jakžtakž spolehlivé potence – a možná jen o málo víc let života – teď, když se blíží konec všeho, se po něm žádá, aby se obrátil naruby, jinak bude trpět bolestnou ztrátou své milenky.

Byla jí Drenka Balichová, všemi oblíbená partnerka restauratéra Baliche v podnikání i v manželství, vážená pro pozornost, jíž zahrnovala všechny své hosty, pro srdečnou, mateřskou něhu, s níž se věnovala nejen dětem hostů a starým lidem, ale i místním děvčatům, která uklízela pokoje a roznášela jídlo.

On byl dávno zapomenutý loutkář Mickey Sabbath, podsaditý, zavalitý muž s bílým vousem, zneklidňujícím pohledem zelených očí a s prsty postiženými bolestnou artrózou, Mickey Sabbath, který kdyby byl řekl ano Jimu Hensonovi před nějakými třiceti lety, než začala Sezamová ulice, kdy ho Henson vzal na oběd na Upper East Side a požádal ho, aby se připojil k partě čtyř či pěti lidí, mohl být po celé ty roky uvnitř Velkého ptáka.

Místo Carolla Spinneye mohl být tím mužem uvnitř Velkého ptáka Sabbath, Sabbath mohl získat hvězdu na hollywoodském chodníku slávy a mohl jet s Bobem Hopem do Číny – alespoň tak mu to s gustem připomínala jeho žena Roseanna ještě v dobách, kdy se propíjela do hrobu ze dvou neoddiskutovatelných důvodů: jednak kvůli všemu, co se nestalo, a jednak kvůli všemu, co se stalo. Ale protože Sabbath by nebyl býval o nic šťastnější ve Velkém ptákovi, než byl v Roseanně, její popichování ho příliš nerozjitřovalo. V roce 1989, kdy Sabbatha veřejně pranýřovali za to, že nehorázným způsobem sexuálně obtěžoval dívku o čtyřicet let mladší, Roseanna skončila na měsíc v psychiatrické léčebně, protože neunesla ponížení ze skandálu a propila se k naprostému zhroucení. 

„Jeden monogamní partner ti nestačí?“ zeptal se Drenky. „Monogamní vztah s ním se ti tak líbí, že chceš další se mnou? Nevidíš žádnou spojitost mezi záviděníhodnou věrností svého manžela a tím, jak tě fyzicky odpuzuje? My, kteří jsme nikdy nepřestali jeden druhého vzrušovat,“ pokračoval vzletně, „nevyžadujeme jeden od druhého žádné přísahy, žádné sliby, žádná omezení, zatímco s ním se ti zvedá žaludek i ty dvě minuty, kdy tě ohne přes jídelní stůl a udělá ti to zezadu. A proč to tak je? Matija je velký, statný, mužný, má černou kštici ježatou jako dikobraz. Místo vlasů má bodliny. Miluje ho kdejaká stará dáma v okolí, a ne pouze pro jeho slovanský šarm. Pohled na něj je vzrušuje. Tvoje mladé číšnice jsou všechny udělané do jeho dolíčku na bradě. Sledoval jsem ho ve čtyřicetistupňovém srpnovém vedru v kuchyni a na terase stálo deset lidí frontu na stůl. Viděl jsem ho kuchtit v propoceném tričku jídlo, grilovat kebaby. Celý se leskl mastnotou, takže vzrušoval i mě. Jen svou ženu odpuzuje. Čím? Ničím jiným než svou okázale monogamní povahou.“ 

Drenka se po jeho boku posmutněle drápala vzhůru zalesněnou strání do výšiny, kde bublala jejich lázeň, průzračný potok padající po schodišti žulových kamenů a klesající v ostře zalomených spirálách mezi stříbřitě zelenými, bouřemi potrhanými břízami, jež se skláněly při jeho březích. V prvních měsících jejich vztahu se Drenka jednou vydala na osamělou pěší túru a objevila ve shluku věkovitých jedlí nedaleko potoka toto hnízdečko lásky, přesně takové, jaké hledala. Tři balvany, každý veliký a zbarvený jako slůně, uzavíraly mýtinku, jež jim měla nahrazovat domov.

Kvůli blátu, sněhu či opilým lovcům střílejícím nazdařbůh do lesa se nedalo na hřeben vystoupat v každém ročním období, ale od května do počátku října se sem uchylovali, aby svým životům vrátili jiskru. Před lety se zničehonic objevila helikoptéra a zůstala viset třicet metrů nad místem, kde leželi na stanové celtě, ale jinak, i když se Grotto, jak mu začali říkat, nacházelo pouhých patnáct minut chůze od jediné asfaltované silnice spojující Madamaska Falls s údolím, žádná lidská bytost je v jejich skrytém útočišti nikdy neohrozila. 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.