Miguel Sousa Tavares

Rovník

2006, Garamond, přeložila Lada Weissová

 

Monotónní rachot motorů Zairu ho udržoval v malátném polovědomí umocňovaném stejně jednotvárným okolím, které pozoroval z plátěného křesílka na zadní palubě lodi. Cestou z Lisabonu jim vytrvale přálo počasí, a tak trávil dny tady na zádi a civěl na zpěněnou stopu po lodním šroubu, protože měl dojem, že vede snad až k jeho lisabonskému domovu, zatímco on, vězeň osudu, k němuž ho unášela tahle loď, nevratně plul dál a dál, míli za mílí, opačným směrem.

Nechtěl se poddávat smutku, a proto se pustil do pročítání knih a dokumentů o Svatém Tomáši a Princově ostrovu, kterých mu na ministerstvu pro zámoří předali ohromný balík, a trávil tím téměř všechny nekonečně se vlekoucí hodiny nicnedělání mezi jídlem - jedinými chvílemi, kdy se kolem kapitánova stolu v jídelně pro zhruba dvacet osob shromáždili důstojníci z posádky a cestující, poslední pojítko se známým světem, který nechával za sebou.

Sám ministr projevil zájem osobně mu předat stoh tiskovin, což doplnil vlastními moudrými radami a shrnutím pojmu "vládní politika pro zámoří": mlhavé řeči, v nichž tu a tam blýskla logická, nicméně naprosto scestná myšlenka či zajímavá, leč nerealizovatelná vize. Ministr to věděl stejně dobře jako on. Král se alespoň snažil o dlouhodobou vizi; ministrovi stačil článek v zítřejších novinách, kde bude stát, že přijal nového guvernéra jmenovaného pro ostrovy Svatého Tomáše a Prince "a seznámil ho s nejzásadnějšími směry vládní politiky uskutečňované a zamýšlené v zámořských teritoriích a s tím, že díky nezpochybnitelnému a všestrannému pokroku v posledních letech je Svatý Tomáš a Princův ostrov jasným důkazem oprávněnosti výše zmíněné politiky".

TAVARES NA PWF 2013

17. dubna, 19 hodin, Nová scéna Národního divadla. Miguel Sousa Tavares se zúčastní diskuse na téma revoluce.

18. dubna, 14.30 hodin, Senát PČR. Setkání s Tavaresem moderuje jeho překladatelka Lada Weissová.

Věří, že si na Svatém Tomáši povede velmi dobře, říkal ministr, a úspěchu své mise věnuje veškeré úsilí. Ještě mu popřál hodně štěstí, doprovodil jej až ke schodišti a on viděl sám sebe, jak sestupuje po schodech, jako by ten zvláštní pocit, že ho vyhánějí z Lisabonu i z jeho vlastního života, zažíval někdo jiný. "Nalíčili to na mě a já se nechal chytit do pasti!"

Aspoň že už bude konec téhle rozvleklé cesty: zítra k polednímu by měli zakotvit u břehů hlavního města Svatého Tomáše. Všiml si, že co před dvěma dny vypluli z Benguely, je vzduch čím dál těžší, že svěží atlantický vánek ustoupil vlhké dece usazené nad hladinou a poblíž rovníku proplouvá loď mlhou, za níž ho čekal neznámý svět. Představoval si strach, jaký museli cítit portugalští námořníci v patnáctém století, když jim africké břehy mizely z dohledu a oni se plavili pustým oceánem k Adamastorovým temnotám.

Lisabon opustil jednoho březnového rána hned za rozbřesku, když večer před tím nechal naložit na loď zavazadla: kufr plný léků, které mu připravil doktor Filipe Martins, přítel z klubu, dva kufry nacpané knihami, po jedné týdně na celkem pětapadesát týdnů, gramofon a pár oblíbených desek - Beethovena, Mozarta, Verdiho, Pucciniho -, truhlu s oblečením do tropů, porcelánový servis a porcelánové příbory, dva tucty beden s vínem a jeden tucet s koňakem, osm beden doutníků zakoupených v Havaneze na Chiado, dopisní papír, pera a inkoust na tři roky, oblíbené hole, psací stolek a oblíbenou židli, jediné předměty, které mu od téhle chvíle budou připomínat všechno, co tu opouští.

Pro odjezd se nerozhodl náhle, impulzivně. Směřoval k němu postupně, neznatelně, jako by mu od samého začátku tenkrát odpoledne ve Vila Vicose osud v podstatě sám plynul mezi prsty a on ho už nedokázal ovlivnit vůlí. Později měl pocit, že ho lapili do léčky a tam, kde se ocitnul, ho vlastně dostrkali jiní: nejprve králova slova doplňovaná hrabětem z Arnosa; pak Joaovy argumenty, po kterých se styděl krále odmítnout; a nabídka na odkoupení firmy, která mu naprosto nečekaně spadla do klína přesně ve správnou chvíli.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.