Dva filmy podle knih Dana Browna utržily dohromady v kinech přes miliardu dolarů. Také čtvrtou Brownovu knihu s profesorem Robertem Langdonem vnímá literární svět jako obdobu filmového blockbusteru. Velká kampaň má z románu Inferno udělat ještě větší trhák, který sice nezíská Oscary ani sympatie kritiků, ale v knihkupectvích bude plno. A možná u čtení dojde i na popcorn.

Na novou "langdonovku", kterou Dobleyday vydá 14. května, se těší především ve Florencii, kde se Inferno odehrává. Do renesančního klenotu Itálie by díky Brownovi mohlo proudit více turistů a jejich peněz.

Oživit Alighieriho

V Da Vinciho kódu Brown oživil zájem o Leonarda da Vinciho a Monu Lisu, byť to nebylo úplně po chuti (kunst)historiků, protože fakta a symboly v uměleckých dílech americký spisovatel často láme ke svému obrazu, aby z nich šla složit ta správná písmenka a ingredience pro napínavý zážitek. Tentokrát by měl přispět k prodávání suvenýrů spojených s Dantem Alighierim a jeho Božskou komedií, která je do Florencie přímo vrostlá.

Pokud budou chtít návštěvníci města jít po stopách Alighieriho a Langdona, navedou je například i plakety s citacemi z Božské komedie, které patří ke konkrétním ulicím.

Božská komedie se skládá z částí Peklo, Očistec a Ráj, obsahuje spoustu symbolů, které můžou být vykládány různě. Také specifický jazyk způsobil, že například v češtině existuje několik překladů, od Jaroslava Vrchlického či Vladimíra Mikeše. Inferno vyjde česky v září u nakladatelství Argo, v překladu Michaely Markové a Davida Petrů bude mít titul Peklo.

Medailon

Dan Brown (*1964) patří k nejúspěšnějším spisovatelům 21. století. Absolvoval Amherst College a Phillips Exeter Academy, kde také později sám vyučoval angličtinu až do doby, než se začal plně věnovat spisovatelské dráze. V roce 1996 se jeho záliba v zkoumání záhadných kódů a tajných vládních organizací odrazila v jeho románové prvotině – Digitální pevnost (Digital Fortress). Kniha se velmi rychle dostala na čelní místo v žebříčku elektronických knih. Její děj se mimo jiné dotýká tenké dělicí čáry mezi civilním soukromím a „národní“ bezpečností. Brownův následující techno-thriller s názvem Pavučina lží (Deception Point) se zabývá podobnou problematikou - morálkou v politice, národní bezpečností a moderními technologiemi.

Syn „prezidentskou cenou“ vyznamenaného matematika a profesionální hudebnice zabývající se sakrálními skladbami vyrůstal v prostředí, kde se navzájem snoubily filozofie vědy a náboženství. Toto paradoxní spojení se stalo inspirací k dalšímu románu s názvem Andělé a démoni (Angels & Demons), jehož děj se odehrává mezi Vatikánem a švýcarskou fyzikální laboratoří. Tato kniha byla prvním projektem ze série thrillerů spojené postavou hlavního hrdiny – harvardského profesora náboženské symbologie – Roberta Langdona.

(zdroj: argo.cz)

"Ačkoli jsem studoval jeho Peklo jako student, až do nedávného výzkumu ve Florencii jsem nedokázal docenit vliv jeho práce na moderní svět," říká Brown v souvislosti s básníkem Dantem Alighierim, který tvořil na přelomu 12. a 13. století.

"Věřím, že lidé ocení poučení o světě, ve kterém žijí. Snad je bude zajímat kupříkladu jiný náhled na církev a velká umělecká díla trochu jinou optikou, v tomto případě skrze oči symbologisty a mého hrdiny Roberta Langdona."

O konkrétním ději Brown mlží, jak je jeho zvykem. Z publikované ukázky však lez vyčíst, že se Langdon dostane do nemocnice a půjde po něm nájemná vražedkyně. Odhalení, k nimž dojde harvardský profesor, symbolog a hrdina románů Da Vinciho kód, Andělé a démoni a Ztracený symbol, samozřejmě mají nenávratně změnit svět.

Konspirační kampaň

Mystéria a atmosféru konspirací přiživoval Brown i na sociálních sítích, které sehrály důležitou úlohu v marketingové kampani. Už několik měsíců před vydáním patřilo Inferno k nejdiskutovanějším knihám, v dubnu se o něm bavilo vůbec nejvíc lidí na Facebooku a Twitteru. Když se v únoru poprvé objevila obálka, díky předobjednávkám Inferno poskočilo v internetovém obchodě Amazon na pátou příčku na seznamu bestsellerů. Předtím mu patřila 34. pozice.

Reklamu Infernu zajistila i zpráva o překladatelích, kteří simultáně připravovali knihu k vydání pro různé trhy (Francie, Španělsko, Německo, Itálie či Brazílie). Ti prý seděli dva měsíce v "bunkru", což byla podzemní místnost bez oken v budově vydavatelství Mondadori v Miláně. Překládali sedm dní v týdnu, měli omezený přístup na internet a k mobilním telefonům, aby nemohli vyzradit podrobnosti o ději.

Brown má na co navazovat. Debut  Da Vinciho kód vyšel 18. března 2003, strávil 144 týdnů na žebříčku bestselerů The New York Times, 54 z nich na prvním místě. Román byl přeložen do 51 jazyků. Ztracený symbol vyšel po celém světě v nákladu 30 milionů výtisků a byl přeložen do 48 jazyků.

Podle Browna natočil Ron Howard dva komerčně úspěšné snímky s Tomam Hanksem v hlavní roli. Šifra mistra Leonarda (2006) utržila 758 milionů dolarů, Andělé a démoni (2009) získali 486 milionů dolarů.

Adaptaci Ztraceného symbolu by měl letos začít připravovat Mark Romanek (Neopouštěj mě) opět s Tomem Hanksem.

Da Vinciho kód - upoutávka

Související