Od doby, kdy Seifertovy básnické sbírky vycházely ve statisícových nákladech a stály se na ně fronty, se hodně změnilo. Poezie se po vyhasnutí porevolučního nadšení pro zakázané texty během devadesátých let odsunula na periferii čtenářského zájmu.

Důkazem, že z této periferie nyní začíná novými směry expandovat, je i letošní veletrh Svět knihy, který si "rozmanité cesty poezie" vybral za jedno ze svých hlavních témat. Je to dobrá příležitost vynést pestrou a silnou scénu současné české poezie víc na světlo, říká Petr Borkovec, který se na koncepci programu podílel.

Dozvědí se návštěvníci veletrhu, co je vlastně dnes poezie?

Ano, vedle tradičnějších poloh jsme chtěli ukázat i některé nové strategie, potvrdit, že básníci umí mluvit k věci, pokusit se představit veřejné čtení poezie jako vitální událost. Média a škola s oblibou pěstují ohledně poezie různorodá pohodlná klišé, živí v lidech představy o básnících jako unikavých snílcích nebo sociopatech s klinickou depresí. Anebo představují poezii jako klubovou záležitost, co se chcípácky plácá vedle zdravé a moderní prózy. To je dnes úplně mimo.

Co se změnilo?

Celá generace publikující po roce 2000 je silná. Samostatná. Za posledních deset let se zvedla celá kultura veřejných čtení. Cítím taky, že se autoři vzájemně víc podporují, je víc malých nakladatelů, kteří vydávají básnické debuty. Jestliže se mluví o novém nádechu české poezie, podepisuju to.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se