Vždycky mě potěší, když se ukáže, že literatura má svou cenu. Právě jsem zjistil, jakou má cenu v Číně a ještě jsem se z toho úplně nevzpamatoval. Dohromady to dalo nějakých dvacet dva tisíc kilometrů letadlem a sedm nocí v pětihvězdičkových hotelech, abych mohl přečíst jednu jedinou báseň.

Stejně jako šedesát dalších spisovatelů z celého světa jsem přes Peking přiletěl do horského (třímilionového) městečka Xining, kde proběhl čtvrtý ročník Quinghaiského mezinárodního festivalu poezie. Za čínskou stranu nastoupila armáda sto čtyřiceti básníků ze všech provincií a oblastí včetně Hongkongu a Tchai-wanu. A začaly se dít věci.

Dort s pejskem i kočičkou

Pro čínské literární akce Evropanovi chybí měřítka stejně jako pro všechno ostatní v téhle podivuhodné zemi. Zahájení festivalu, jehož ředitelem byl podnikatel, politik (prý se o něm před časem mluvilo jako o možném ministru kultury) a především básník Jidi Majia, sledovala dohromady zhruba desítka televizních štábů, nespočet fotografů místních novin, ceremonie proběhla za účasti předních quinghaiských politiků, pozdější čtení se konala v taoistických chrámech i horských průsmycích.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se